Vysvětlivky úpravy textu novely zákona:

  Na příkladu tohoto odstavce :

(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o (stromy) dřeviny rostoucí mimo les se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví ministerstvo (životního prostředí obecně závazným právním předpisem) vyhláškou.

...můžeme rozeznat, že text označený kurzivou se ruší, text tučně podtržený se vkládá jako nový a text bez jakékoliv úpravy zůstává beze změny. Stejně je upravena celá novela.

ZÁKON České národní rady
ze dne 19. února 1992 č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny

částka 28 Sbírka zákonů ročník 1992 rozeslána 25. března 1992 (účinnost 1. června 1992)
se změnami a doplňky provedenými s účinností dnem:
zák. opat. před. ČNR č. 347/1992 Sb. vyhlášení (30.6.1992)
zákonem č. 289/1995 Sb. 1. ledna 1996
nálezem Ústavního soudu č. 3/1997 Sb. vyhlášení (15.1.1997)
zákonem č. 16/1997 Sb. 1. dubna 1997
zákonem č. 123/1998 Sb. l. července 1998
zákonem č. 161/1999 Sb. l. ledna 2000
zákonem č. 238/1999 Sb. 1. ledna 2000
zákonem č. 132/2000 Sb. 1. ledna 2001

 

ZÁKON o ochraně přírody a krajiny

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1
Účel zákona

Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji.

§ 2
Ochrana přírody a krajiny

(1) Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.

(2) Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména

a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,

b) obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení,

c) prováděním opatření nutných pro zachování nebo obnovu přírodních stanovišť a populací volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin s cílem dosáhnout jejich příznivého stavu,

(c))d) ochranou vybraných nalezišť' nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů,

(d))e) ochranou dřevin rostoucích mimo les,

(e))f ) vytvářením (sítě) soustavy zvláště chráněných území a péčí o ně,

(f)g) účastí na tvorbě a schvalování oblastních plánů rozvoje lesa , lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,

(g) h) spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,

(h)) i) účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,

(i)) j) ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů,

(j))k) obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny,

(k))l) ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace.

 

§ 3
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto

a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability,

b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarú včetně historických zahrad a parků. (Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata (písmeno f),

c) planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina') je jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní části,

d) volně žijící živočich (dále jen živočich) je jedinec živočišných druhů, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí, nestanoví-li tento zákon.jinak. Živočichem jsou všechna vývojová stádia příslušející k danému druhu,

e) živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu,

f) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona,

g) dřevina rostoucí mimo les (dále jen "dřevina") je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond, I))

c) údolní niva je území s plochým povrchem v úvalech a údolích podél vodních toků modelované jejich záplavovou vodou, a to i v případě, že koryto nebo břehy vodního toku byly technicky praveny; v pochybnostech orgán ochrany přírody určí, zda pozemek leží v údolní nivě,

     

  1. planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina") je jedinec v jakémkoliv vývojovém stadiu nebo kolonie rostlinného druhu nebo druhu hub, jejichž populace se udržují v přírodě na území Evropy samovolně, a to i v případě pěstování jedince nebo kolonie v kultuře nebo jiného ovlivňování jejich vývoje člověkem. Rostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní části

     

  2. volně žijící živočich (dále jen "živočich") je jedinec živočišného druhu s výjimkou člověka, a to v jakémkoliv vývojovém stadiu, jestliže se populace tohoto druhu udržují v přírodě na území Evropy samovolně, a to i v případě chovu jedince v lidské péči nebo jiného ovlivňování jeho vývoje člověkem,

f) rostlinný nebo živočišný druh je druh, poddruh nebo jeho populace,

g) živočich odchovaný v lidské péči je živočich rozmnožený v prostředí uměle vytvořeném nebo upraveném člověkem a pod jeho kontrolou, který pochází z jedinců nabytých v souladu s tímto zákonem,

h) kříženec je potomek rodičů dvou různých rostlinných nebo živočišných druhů ve smyslu taxonomickém,

i) invazní druh je rostlinný nebo živočišný druh, který se v přírodě samovolně šíří a svými životními projevy příznivě ovlivňuje biologickou rozmanitost a přírodní rovnováhu,

j) cizokrajný druh rostliny nebo živočicha je druh, který není přirozenou součástí ekosystémů nacházejících se na území České republiky ; v pochybnostech Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") určí, zda se jedná o cizokrajný druh,

k) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody, vyhlášená ke zvláštní ochraně podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona; může jí být část krajiny, ekosystém, geologický útvar, strom, rostlina nebo živočich,

(h)) l) paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,

(i) biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je tukové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,)

m) přírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní suchozemské nebo vodní území, které je vymezeno na základě geografických charakteristik a charakteristik živé a neživé přírody

n) stanoviště druhu je prostředí rostlinného nebo živočišného druhu určené souborem živých i neživých činitelů, v němž druh, jeho populace a jedinci žijí v kterékoliv fázi svého biologického cyklu,

(j))o) ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,

(k)) p) krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.)

r) přírodnina je věc, která vznikla působením přírodních sil bez zásahu člověka.

 

§ 3a

Vymezení dalších pojmů pro naplnění legislativy
Evropského společenství
v ochraně přírody

1) Dále se vymezují tyto pojmy:

a) evropským územím se rozumí evropské území členských států Evropského společenství,

b) typy přírodních stanovišť v zájmu Evropského společenství (dále jen "významné typy přírodních stanovišť") jsou takové typy přírodních stanovišť, které jsou ohroženy vymizením ve své přirozené oblasti rozšíření nebo mají malou přirozenou oblast rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých vlastních vnitřních příčin nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí l) Seznam vyznamných typů přírodních stanovišť je uveden v příloze I směrnice č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v platném znění (dále jen "směrnice o stanovištích"1,

c) prioritní typy přírodních stanovišť jsou typy přírodních stanovišť ohrožené vymizením, které se vyskytují na evropském území a za jejichž ochranu má Evropské společenství zvláštní odpovědnost vzhledem k podílu jejich přirozené oblasti rozšíření na evropském území. Prioritní typy přírodních stanovišť jsou uvedeny v příloze I směrnice o stanovištích a jsou označeny hvězdičkou (*),

d) druhy v zájmu Evropského společenství (dále jen "významné evropské druhy" )jsou druhy, které jsou na evropském území

1. ohrožené,

2. zranitelné, tj. druhy o nichž se předpokládá, že budou v blízké budoucnosti patřit mezi druhy ohrožené, jestliže na ně budou nadále působit ohrožující faktory

3. vzácné, tj. s málo početnou populací, které nejsou v současné době ohrožené nebo zranitelné, ale jsou v nebezpečí, že se jimi v dohledné době stanou, a které se vyskytují v prostorově omezených oblastech nebo jsou řídce rozptýleny v rozsáhlejších areálech, nebo

4. endemické, tj jejichž přirozené rozšíření je omezeno na určité přesně vymezené menší území, zpravidla v rámci jedné geografické oblasti, a které mají specifické nároky na stanoviště.

Seznam významných evropských druhů je uveden v příloze II, IV a V směrnice o stanovištích a příloze I směrnice č 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, v platném znění (dále jen "směrnice o ptácích"),

e) významné evropské druhy, jejichž zachování vyžaduje zvláštní územní ochranu, jsou druhy uvedené v příloze II směrnice o stanovištích a v příloze I směrnice o ptácích,

f) prioritními evropskými druhy se rozumí ty významné evropské druhy, za jejichž zachování má Evropské společenství zvláštní odpovědnost vzhledem k podílu jejich přirozené oblasti rozšíření na evropském území. Prioritní evropské druhy jsou ty, které jsou v příloze II směrnice o stanovištích označeny hvězdičkou (*),

g) NATURA 2000 je spojitá evropská soustava složená ze zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem vyhlášených na významných evropských lokalitách (písm. h) a v ptačích oblastech [písm. j)],

h) významnou evropskou lokalitou se rozumí:

1. lokalita, která byla zařazena do národního seznamu [písm. i)] do doby přijetí tohoto seznamu Komisí Evropského společenství,

2. lokalita významná pro Evropské společenství přijatá Komisí Evropského společenství do národního seznamu podle článku 4 odst. 2 směrnice o stanovištích,

3. sporná lokalita, tj území, na kterém se vyskytuje prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní evropský druh, a které nebylo zařazeno do národního seznamu významných evropských lokalit, a to po dobu, kdy se o sporné lokalitě , vedou konzultace podle článku 5 směrnice o stanovištích,

i) národní seznam je návrhem lokalit významných pro Evropské společenství, které se nacházejí na území České republiky, sestavený ministerstvem,

j) ptačí oblast je zvláště chráněná oblast pro druhy ptáků uvedené v příloze I směrnice o ptácích, vymezená a schválená ministerstvem.

(2) Seznam významných typů přírodních stanovišť, prioritních typů přírodních stanovišť, významných evropských druhů a prioritních evropských druhů, vyskytujících se na území České republiky, stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 3b

Ochrana významných typů přírodních stanovišť

1) Ochranou významných typů přírodních stanovišť se podle dalších ustanovení tohoto zákona rozumí jejich zachování nebo obnova příznivého stavu přírodních stanovišť významných evropských druhů, z hlediska jejich ochrany. Cílem této ochrany je přispět k zajištění biologické rozmanitosti.

 

2) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob hodnocení stavu přírodních stanovišť z hlediska jejich ochrany.

ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

§4

Základní povinnosti při obecné ochraně přírody

(1) Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány (územního plánování a) ochrany přírody ve spolupráci s orgány územního plánování, vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství v projektové dokumentaci systému ekologické stability. Projektová dokumentace systému ekologické stability je závazným podkladem pro provádění pozemkových úprav 1a), pro zpracování územně plánovací dokumentace1b), pro lesní hospodářské plány1c) a lesní hospodářské osnovy1c), pro vodohospodářské plány 1d)a jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny. Zpracování projektové dokumentace provádějí odborně způsobilé osoby1e). Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví ministerstvo (životního prostředí České republiky (dále jen "ministerstvo životního prostředí") obecně závazným právním předpisem) vyhláškou.

(2) Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit (závazné stanovisko) souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny (kultur) druhů pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Souhlas není třeba, vydává-li se rozhodnutí podle ustanovení části třetí tohoto zákona. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo (životního prostředí obecně závazným právním předpisem) vyhláškou.

(3)(Závazné stanovisko) Souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také (nezbytné) nezbytný ke schválení lesních hospodářských plánů a převzetí lesních hospodářských osnov 1c), (k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha a k výstavbě) a oblastních plánů rozvoje lesa včetně jejich změn, a dále k odnětí nebo omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa, k prohlášení za pozemky určené k plnění funkcí lesa a k povolení výstavby lesních cest a svážnic a lesních melioračních systémů 1c). K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu s lesním hospodářským plánem a při nahodilé těžbě (3) 1c) se (závazné stanovisko) souhlas orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 nevyžaduje.

(4) Souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytný ke schválení manipulačního a provozního řádu vodohospodářského díla a ke schválení vodohospodářských plánů 1d).

 

§5

Obecná ochrana rostlin a živočichů

(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn rozhodnutím nebo nařízením zakázat nebo omezit rušivou činnost.

(2) Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na zásahy při hubení rostlin a živočichů upravené zvláštními předpisy.4) Ohrožené nebo vzácné druhy živočichů a rostlin jsou zvláště chráněny podle § 48 až 50 tohoto zákona.

(3) Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, při průzkumu a těžbě nerostných surovin, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich (biotopů) stanovišť, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.

((4) Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.

(5) Záměrné křížení a následné rozšiřování křížence rostlin či živočichů do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody.

(6) vývoz a dovoz ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána (dále jen "mezinárodni úmluvy'), povoluje orgán ochrany přírody, s výjimkou vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, který je upraven zvláštním předpisem.4a)

(4) Rozšiřování cizokrajných druhů rostlin či živočichů nebo kříženců do přírody je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody. To neplatí pro pěstování cizokrajných druhů rostlin nebo kříženců rostlin v současně zastavěném území obcí nebo v zemědělských kulturách, a pro vysazování cizokrajných druhů lesních dřevin v lesích v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem nebo převzatou lesní hospodářskou osnovou a pro chov cizokrajných druhů ryb v rybnících. Povolení podle tohoto ustanovení dále není třeba, jedná-li se o činnost zakázanou podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona a je-li z tohoto zákazu udělena výjimka (§ 43 a 56).

(5) Ten, komu bylo uděleno povolení podle odstavce 4, musí postupovat tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť nebo k poškození živočichů nebo rostlin v oblasti jejich přirozeného výskytu.

(6) Orgán ochrany přírody může vlastníkovi či nájemci pozemku rozhodnutím nebo nařízením uložit povinnost učinit opatření proti výskytu a šíření invazních druhů, pokud se tyto druhy na pozemku vyskytují. Může tak učinit rozhodnutím nebo nařízením. Jestliže se invazní druh na pozemku vyskytuje bez zavinění osoby, které je povinnost uložena, má tato osoba vůči orgánu ochrany přírody, který povinnost uložil, nárok na náhradu účelně vynaloženych nákladů, které jí splněním uložené povinnosti vznikly .

§ 6

Registrace významných krajinných prvků

((I) Registraci významných krajinných prvků provádí orgán ochrany přírody, který ji zároveň oznámí vlastníkovi, případně nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. Je-li dotčen větší počet vlastníků pozemků, lze oznámení doručit také veřejnou vyhláškou.

(2) V oznámení podle odstavce 1 se uvede vymezení významného krajinného prvku, stručné odůvodnění registrace a jejích právních důsledků (§ 4 odst. 2).

(3) Vlastníci dotčených pozemků mají právo vznést k registraci významného krajinného prvku písemně výhrady do 30 dnů od doručení oznámení či jeho veřejného oznámení k orgánu ochrany přírody, který registraci provedl. Tento orgán je povinen výhrady s vlastníkem projednat a rozhodnout, zda registraci potvrdí nebo zruší.

(4) Zrušit registraci významného krajinného prvku, nejde-li o zrušení podle odstavce 3, může orgán ochrany přírody, který registraci provedl, pouze v případě veřejného zájmu.)

(1) Registraci významných krajinných prvků provádí orgán ochrany přírody rozhodnutím. Registrace významných krajinných prvků ve zvláště chráněných územích se neprovádí.

(2) V oznámení o zahájení řízení o registraci se uvede vymezení významného krajinného prvku podle parcelních čísel 4b) a stručné odůvodnění registrace.

(3) Vlastníci a nájemci dotčených pozemků mají povinnost se po dobu řízení o registraci zdržet všech činností či zásahů, které by mohly předmět registrace poškozovat či ničit nebo oslabovat jeho ekologicko - stabilizační funkci M1.

(4) Zrušit či změnit registraci významného krajinného prvku může orgán ochrany přírody, který registraci provedl, pouze z důvodů veřejného zájmu. Registrace se zruší vždy, pokud významný krajinný prvek zanikl.

§ 7

Ochrana dřevin rostoucích mimo les

(1) Dřeviny rostoucí mimo les 1c) jsou chráněny podle tohoto (ustanovení) zákona před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) (nebo ochrana podle zvláštních předpisů.5)).

(2) Péče o dřeviny rostoucí mimo les, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin rostoucích mimo les epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

§ 8

Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les

(1) Ke kácení dřevin rostoucích mimo les je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin a na základě souhlasu jejich vlastníka, není-li sám žadatelem. Povoluje-li se kácení z důvodu činnosti, která je předmětem povolení podle tohoto nebo jiného zákona 5) , lze kácení provést až po nabytí právní moci takového povolení.

(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů.6) Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění.

(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o (stromy) dřeviny rostoucí mimo les se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví ministerstvo (životního prostředí obecně závazným právním předpisem) vyhláškou.

(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li zjevně a bezprostředně škoda značného rozsahu. Ten , kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

(5) Podrobnosti ochrany dřevin rostoucích mimo les a podmínek povolování jejich kácení stanoví ministerstvo (životního prostředí obecně závazným právním předpisem) vyhláškou.

§ 9

Náhradní výsadba a odvody

(1) Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení (§ 8 odst. 1) nebo o omezení kácení (§ 8 odst. 2) dřevin uložit žadateli nebo oznamovateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let. Podrobnosti o náhradní výsadbě může stanovit ministerstvo vyhláškou.

(2) Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem.

(3) Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby podle odstavce l, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky.7) Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví (zvláštní zákon) ministerstvo vyhláškou.

((4)Zajištěním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu podle odstavce 3 je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle§ 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy.) 8)

§ 10

Ochrana a využití jeskyní

((1) Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil. Jeskyněmi ve smyslu tohoto zákona se rozumí i přírodní jevy na povrchu a pod zemí, které jsou s jeskyněmi v přímé příčinné souvislosti.)

(1) Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich. Jeskyně nejsou součástí pozemků.

(2) (Poškozovat a ničit jeskyně je zakázáno. Pro povolení ke zpřístupnění či jinému využití jeskyní podle zvláštních předpisů 9) je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.) Ohrožovat, poškozovat, uměle upravovat či ničit jeskyně, je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně j eskyní.

(3) Pro vstupování do jeskyně, průzkum, výzkum nebo jiné využití jeskyně 9) je třeba povolení orgánu ochrany přírody pokud se nejedná o činnost zakázanou (odstavec 2).

(4) Stejné ochrany (odst. 2 a 3) jako jesk ně požívají i přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty jeskynní vchody, ponory a vývěry krasových vod), které jsou s jeskyněmi v přímé souvislosti.

(5)Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin je osoba oprávněná k dobývání 9a) povinna bezodkladně oznámit orgánu ochranu přírody. Je též povinna po nezbytně nutnou dobu zastavit dobývací činnost a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně Dokumentaci předá orgánu ochrany přírody. Podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 11

Ochrana paleontologických nálezů

(1) Kdo učiní paleontologický nález, který sám rozpozná, je povinen zajistit jeho ochranu před zničením, poškozením nebo odcizením a opatřit jej údaji o nálezových okolnostech. zejména místě nálezu. Nálezce je povinen bez zbytečného odkladu nález ohlásit orgánu ochrany přírody. Dále je povinen na písemné vyzvání orgánu ochrany přírody sdělit údaje o učiněném nálezu a umožnit přístup a dokumentaci tohoto nálezu osobám pověřeným orgánem ochrany přírody.

(2) Vlastník pozemku, na němž byl paleontologický nález učiněn, nebo ten, kdo vykonává činnosti, při nichž k nálezu došlo, je povinen umožnit na žádost orgánu ochrany přírody osobám tímto orgánem pověřeným provedení záchranného paleontologického výzkumu a po dobu jeho konání, nejdéle však po dobu osmi dnů od ohlášení nálezu, nedohodnou-li se strany jinak, zdržet se na místě nálezu činnosti, která by mohla vést k jeho zničení nebo poškození. Po ukončení záchranného paleontologického výzkumu musí být osobám pověřeným orgánem ochrany přírody umožněno provádět odborný paleontologický dohled nad dalšími pracemi.

(3) Vývoz paleontologických nálezů je povolen jej se souhlasem orgánu ochrany přírody.

§ 12

Ochrana krajinného rázu a přírodní park

(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

(2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(3 ) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými a estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

§ 13

Přechodně chráněné plochy

(1) Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V rozhodnutí o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.

(2) Vznikne-li vlastníku či nájemci pozemku v důsledku ochranných podmínek přechodně chráněné plochy majetková újma (nikoliv nepatrná), přísluší mu na jeho žádost finanční náhrada od orgánu ochrany přírody, který přechodně chráněnou plochu vyhlásil. Orgán ochrany přírody při rozhodování o výši finanční náhrady může požadovat doložení žádosti účetními doklady či jinými údaji (o výnosu pozemku) k prokázání výše újmy.

ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
HLAVA PRVNÍ

§ 14
Kategorie zvláště chráněných území

( 1 ) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví základní a bližší podmínky jejich ochrany. Základní ochranné podmínky stanoví tento zákon, bližší ochranné podmínky stanoví předpis, kterým se zvláště chráněné území vyhlašuje.

     

  1. Kategorie zvláště chráněných území jsou

a) národní parky,

b) chráněné krajinné oblasti

     

  1. národní přírodní rezervace,

     

  2. přírodní rezervace

     

  3. národní přírodní památky,

     

  4. přírodní památky.

HLAVA DRUHÁ

§ 15

Národní parky

(1) Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky.

(2) Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.

(3) Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem.

§ 16

Základní ochranné podmínky národních parků

((1) Na celém území národních parků je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch,

b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací,

e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo m.sta vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku,

h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

j) měnit stávající vodní režim pozemků,

k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody,

l) provádět chemický posyp cest,

m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,

n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky,

o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku.

(2)Na území první zóny národního parku (§ 17 odst.1) je dále zakázáno

     

  1. povolovat a umísťovat nové stavby,

b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků,

c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park,

d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady.)

(1) Cílem stanovení a dodržování základních ochranných podmínek národních parků je zajistit trvalé zachování jejich předmětu ochrany. Na celém území národních parků je zakázáno

a) využívat pozemky způsoby, které by mohly mít nepříznivý vliv na přirozenou biologickou rozmanitost, strukturu, funkci, přírodní procesy nebo ekologickou stabilitu ekosystémů, nebo které mohou nevratně poškodit geologické či geomorfologické jevy nebo půdní povrch,

b) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály a stupně, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody,

c) těžit či odebírat rašelinu, slatinu svrchní vrstvu půdy a nerosty 9a), kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,

d) měnit vodní režim,

e) ukládat nebo jinak zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku,

  1. rozšiřovat cizokrajné druhY rostlin či živočichů nebo křížence.

(1) Na území první a druhé zóny národního parku (§ 17 odst. 1) je dále zakázáno

  1. umísťovat či provádět stavby,
  2. provádět terénní úpravy,
  3. provádět zásahy do vodního režimu,
  4. používat biocidy

e) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,

f) záměrně rozšiřovat druhy rostlin a živočichů na místa, kde se s ohledem na přírodní podmínky stanoviště přirozeně nevyskytují,

g) zavádět soustředěné chovy živočichů včetně hospodářských zvířat, například v oborách, ve farmových chovech, v bažantnicích,

h) přikrmovat zvěř,

i) měnit využití území nebo měnit druhy pozemků 9b).

  1. Na celém území národního parku, nejde-li o místa či podmínky určené řádem národního parku, nelze bez povolení orgánu ochrany přírody

a) ukládat nebo jinak zneškodňovat odpady, které mají původ na území národního parku,

b) provádět chemický posyp pozemních komunikaci 9c)

c) sbírat rostliny kromě lesních plodů a hub či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně,

d) vjíždět nebo setrvávat s vozidly, mimo silnice a místní komunikace 9d), kromě vjezdu nebo setrvávání vozidel orgánů státní správy policie, záchranných služeb, obrany státu a veterinární služby, vozidel potřebných pro zajištění péče o lesní nebo zemědělské pozemky či porosty a vozidel nezbytných pro údržbu vodních toků,

e) jezdit na koních mimo silnice a místní komunikace 9c),

f) používat motorová plavidla, kromě plavidel orgánů státní správy, policie a osob zajišťujících požární ochranu nebo zdravotní služby

g) pořádat vyhlídkové nebo sportovní lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky nad územím národního parku,

h) provozovat vodní sporty, horolezectví nebo létání na padácích či závěsných kluzácích,

i) zřizovat turistické trasy

j) pořádat a organizovat soutěže i nesoutěžní hromadné jízdy automobilů, motocyklů a jízdních kol a jiné zájmové, sportovní či jiné hromadné akce,

k) tábořit,

     

  1. rozdělávat ohně mimo současně zastavěná území obcí.

(4) Na území první zóny národního parku (§ 17 odst. 1) nelze bez povolení orgánu ochrany přírody vstupovat mimo pozemní komunikace a cesty vymezené nebo určené řádem národního parku Řád národního parku může omezení vstupu stanovit odlišně.

(5) Povolení podle odstavce 4 nepotřebují vlastníci a nájemci pozemků v národním parku, osoby vykonávající v souladu s plánem péče péči o území národního parku včetně péče o lesní a zemědělské pozemky a porosty, osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu, osoby při zajišťování veterinární ochrany, záchranných služeb nebo údržby vodních toků a osoby při výkonu rybářského práva 9e) a práva myslivosti 9f).

§ 17

Členění území národních parků

(1) Metody a způsoby ochrany národních parků jsou odstupňovány na základě členění území národních parků zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Nejpřísnější režim ochrany se stanoví pro první zónu. Bližší charakteristiku a režim zón upravuje obecně závazný právní předpis, kterým se národní park vyhlašuje.

(2) (Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi. Hranice první zóny vyznačí správa národního parku v terénu vhodným způsobem.)

Vymezení a změny jednotlivých zón stanoví ministerstvo vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi Hranice částí první zóny, do které je omezen přístup dle § 16 odst. 4, vyznačí orgán ochrany přírody v terénu. Způsob značení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 18

Plány péče o národní parky a jejich ochranná pásma

(1) Pro každý národní park navrhuje a schvaluje orgán ochrany přírody plán péče o národní park a jeho ochranné pásmo (dále jen 'plán péče'), a to na období zpravidla deseti let. Jeho východiskem je členění území národního parku do jednotlivých zón (§ 17), obsahem pak zejména stanovení dlouhodobých i krátkodobých úkolů pro ochranu rostlin a živočichů, péči o les i půdu, vzhled krajiny, ekologické limity osídlení, dopravy, turistiky a hospodaření na území národního parku.

(2) Plán péče obsahuje též úkoly na úseku strážní a informační služby a zásadní vnitřní úkoly pro činnost orgánu ochrany přírody. Slouží jako závazný podklad pro jiné plánovací dokumenty a pro činnost orgánu ochrany přírody.

(3) Plán péče se může členit do podrobnějších záměrů i na kratší časové úseky a může být zpracován pro části území národního parku.)

(Návštěvní řády národních parků

(l) Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo současně zastavěné území obcí a rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky tohoto omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou zakázány, stanoví tento zákon a návštěvní řády.

(2) Návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody národního parku formou obecně závazné vyhlášky; osoby trvale bydlící či pracující v národním parku mohou být z její působnosti ve stanoveném rozsahu vyňaty. Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku.

(3) Návštěvní řád obsahuje ustanovení o výchovném a osvětovém využívání národního parku.)

Řád národního parku

(1) Na území národního parku lze řádem národního parku vymezit místa, popřípadě určit čas nebo období, pro provozování činností, které jsou uvedeny v § 16 odst. 3 a 4. V řádu národního parku lze dále omezit pohyb osob z důvodů zajištění ochrany zvláště chráněných druhů, ochrany přírodních stanovišť, nadměrné návštěvnosti některých lokalit, snížení hlukové zátěže prostředí, případně dalších rušivých činností. Řád národního parku může být vydán také pro část národního parku.

(2) Občané obcí, jejichž území zasahují do národního parku, fyzické osoby, které vlastní nemovitosti na území těchto obcí, a jejich osoby blízké 9g) mohou být řádem národního parku částečně či zcela vyloučeny z působnosti omezení podle § 16 odst. 4.

(3) Řád národního parku vydává orgán ochrany přírody nařízením.

§ 20

Rada národního parku

(1) K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón (ochrany přírody), plánu péče, (návštěvního) řádu národního parku, způsobu péče o les a územních plánů, zřizuje orgán ochrany přírody (národního parku) radu národního parku (dále jen"rada") jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.

(2) Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí (, okresních orgánů) . krajů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany přírody (národního parku) z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, a dále odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy.

((3) Před schválením zón národního parku (§ 17), návštěvního řádu (§ 19) a plánu péče o národní park (§ 18) je orgán ochrany přírody povinen dohodnout návrh těchto dokumentů se zástupci obcí, delegovanými do rady podle odstavce 2.)

(4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým stanoviskem ministerstvu životního prostředí, které věc rozhodne po projednání s dotčenými obcemi.)  

§ 21

Právo myslivosti a rybářství v národních parcích

(Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů l0) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen.)

(1)Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů 10) nebo jiný lov či odchyt ve smyslu těchto předpisů 10a) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území nařízením orgánu ochrany přírody omezen nebo vyloučen z důvodů ochrany přírody.

(2) Honitbu na území národního parku nelze k výkonu mysliveckého práva pronajímat. Výkon rybářského práva na území národního parku náleží správě národního parku.

§ 22

Lesy národních parků

( 1 ) Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských 11) ustanovení o zásazích proti škůdcům 12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod 3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

(2) Právo hospodaření k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby vykonávající právo hospodaření na příslušnou správu národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku.

((3) K majetku převedenému podle odstavce 2 vykonává příslušná správa národního parku právo hospodaření přímo nebo prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí.

(4)) (3) Lhůta k převedení majetku podle odstavce 2 se pro Krkonošský národní park stanoví na dva roky.

§ 23

Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích

(Lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy) Lesy, pozemky určené k plnění funkcí lesa, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.l3)

§ 24

Poplatky v národních parcích

(1) Za vjezd a setrvání motorovými vozidly na území národního parku nebo za vstup do jeho vybraných míst mimo zastavěná území obcí může orgán ochrany přírody vybírat poplatek. Tento poplatek neplatí osoby pracující, trvale bydlící nebo fyzické osoby vlastnící rekreační objekty na území národního parku.

(2) Za jízdu na území národního parku motorovým vozidlem, jehož vjezd podléhá poplatku podle odstavce 1, může orgán ochrany přírody rovněž vybírat jednorázový poplatek. Maximální výši a způsob vyměření tohoto poplatku stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(3) Výši poplatku podle odstavců 1 a 2 a způsob vybírání poplatku stanoví orgán ochrany přírody národního parku (vyhláškou) nařízením.

(4) Poplatky v národních parcích jsou příjmem příslušného orgánu ochrany přírody národního parku.

(5) Využije-li orgán ochrany přírody oprávnění podle odstavců 1 a 2, nelze v těchto místech vybírat poplatek podle zákona o místních poplatcích.l4)

 

HLAVA TŘETÍ

§ 25

Chráněné krajinné oblasti

(1) Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti.

(2) Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

(3) Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.

 

§ 26

Základní ochranné podmínky
chráněných krajinných oblastí

((I) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno

     

  1. zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

     

  2. tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

     

  3. vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,

     

  4. povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů

     

  5. používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

     

  6. stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály

     

  7. pořádat automobilové a motocyklové soutěže,

     

  8. provádět chemický posyp cest,

i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.

(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

     

  1. umísťovat a povolovat nové stavby,

     

  2. povolovat a měnit využití území,

c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,

     

  1. hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,

     

  2. těžit nerosty a humolity.

(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,

b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,

     

  1. pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.)

(1) Cílem stanovení a dodržování základních ochranných podmínek chráněných krajinných oblastí je zajistit trvalé zachování jejich krajinného rázu, ekologické stability a biologické rozmanitosti. Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno:

     

  1. stavět nové dálnice, sídelní útvary aplavební kanály a stupně,

     

  2. rozšiřovat cizokrajné druhy rostlin či živočichů nebo křížence; to neplatí pro pěstování cizokrajných druhů rostlin nebo kříženců rostlin v současně zastavěném území obcí nebo v zemědělských kulturách, pro chov cizokrajných druhů ryb v rybnících a dále pro cizokrajné druhy lesních dřevin, pokud jsou vysazovány_ v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem nebo převzatou lesní hospodářskou osnovou v lesích třetí nebo čtvrté zóny chráněné krajinné oblasti,

    (2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno:

    a) umísťovat či provádět nové stavby

    b) používat na pozemcích kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady

     

  3. záměrně rozšiřovat druhy rostlin a živočichů na místa, kde se s ohledem na přírodní podmínky stanoviště přirozeně nevyskytují,

     

  4. měnit využití území nebo měnit druhy pozemků 9b)

(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno:

a) využívat pozemky mimo současně zastavěná území obcí způsoby, které by mohly způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře nebo funkci ekosystémů, nevratně poškodit půdní povrch, geologické či geomorfologické jevy, nebo výrazně snížit hodnoty krajinného rázu ,

b)provádět terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled krajiny nebo odtokové poměry,

c)těžit nebo sbírat nerosty, rašelinu, slatinu nebo svrchní vrstvu půdy,

d)měnit vodní režim.

(4) Na celém území chráněné krajinné oblasti, nejde-li o místa či podmínky určené řádem chráněné krajinné oblasti, nelze bez povolení orgánu ochrany přírody:

     

  1. provádět chemický posyp pozemních komunikací.

     

  2. ukládat nebo jinak zneškodňovat odpady,

     

  3. vjíždět nebo setrvávat s vozidly 9d) mimo silnice a místní komunikace 9c), kromě vjezdu nebo setrvávání vozidel orgánů státní správy, policie, záchranných služeb, obrany státu a veterinární služby, vozidel potřebných pro zajištění péče o lesní nebo zemědělské pozemky či porosty a vozidel nezbvtných pro údržbu vodních toků; s jízdními koly lze vjíždět i na účelové komunikace 1c) ( M2) a setrvávat na nich,

e) užívat motorová plavidla, kromě plavidel orgánů státní správy, policie a osob zajišťujících požární ochranu nebo zdravotní služby,

f) pořádat vyhlídkové nebo sportovní lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky nad územím chráněné krajinné oblasti,

g) pořádat a organizovat soutěže i nesoutěžní hromadné jízdy automobilů, motocyklů a jízdních kol a jiné zájmové, sportovní či jiné hromadné akce,

h) tábořit,

     

  1. rozdělávat ohně mimo současně zastavěná území obcí.

(5) Dále lze jen s povolením orgánu ochrany přírody:

a) používat na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti biocidy,

b) zavádět soustředěné chovy živočichů včetně hospodářských zvířat, například v oborách, ve farmových chovech, v bažantnicích.

§ 26a

Řád chráněné krajinné oblasti

(1) Na území chráněné krajinné oblasti lze řádem chráněné krajinné oblasti vymezit místa, popřípadě určit čas nebo období, pro provozování činností, které jsou uvedeny v § 26 odst 4. V řádu chráněné krajinné oblasti lze dále omezit pohyb osob z důvodů zajištění ochrany zvláště chráněných druhů, ochrany přírodních stanovišť, nadměrné návštěvnosti některých lokalit, snížení hlukové zátěže prostředí, případně dalších rušivých činností. Řád chráněné krajinné oblasti může být vydán také pro část chráněné krajinné oblasti.

(2) Řád chráněné krajinné oblasti vydává orgán ochrany přírody nařízením.

 Zóny (a plány péče) v chráněných krajinných oblastech

( 1 ) K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se stanoví při vyhlášení či změně bližších ochranných podmínek chráněných krajinných oblastí (§ 25 odst. 3) obecně závazným právním předpisem.

((2) K usměrňování a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na poslání chráněných krajinných oblastí a ke stanovení střednědobých a dlouhodobých úkolů ochrany přírody v těchto oblastech, zejména v péči o rostliny a živočichy orgány ochrany přírody navrhují a schvalují plány péče v chráněných krajinných oblastech (dále jen 'plány péče'), a to zpravidla na období deseti až patnácti let.

(3) Plány péče vycházejí z ochranných podmínek a z režimu zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí (odstavec I), jsou výchozím podkladem pro územně plánovací dokumentaci, lesní hospodářské plány, směrný vodohospodářský plán a jiné druhy plánovací dokumentace.)

HLAVA ČTVRTÁ

§ 28

Národní přírodní rezervace

( 1 ) Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde j sou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány člověkem málo ovlivněné ekosystémy (přirozené lesy, alpínské hole a ostatní přirozená bezlesí, přirozené mokřady apod.) významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; (stanoví přitom) může přitom stanovit také jejich bližší ochranné podmínky.

(2) Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

 § 29

Základní ochranné podmínky
národních přírodních rezervací a pásma ochrany

(Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno

     

  1. hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy,

     

  2. povolovat a umísťovat stavby,

     

  3. těžit nerosty a humolity,

     

  4. vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků.

     

  5. povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

     

  6. provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

     

  7. zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

     

  8. vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu,

     

  9. sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30,

     

  10. tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

     

  11. měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.)

(l) Cílem stanovení a dodržování základních ochranných podmínek národních přírodních rezervací je zajistit trvalé zachování předmětu jejich ochrany. Nestanoví-li tento zákon jinak (§ 29 odst. 3) je na celém území národních přírodních rezervací zakázáno:

a) provádět činnosti které mohou mít nepříznivý vliv na přirozenou biologickou rozmanitost, strukturu funkci, přírodní procesy nebo ekologickou stabilitu ekosystémů, nebo které mohou poškodit geologické či geomorfologické jevy nebo půdní povrch,

b)používat chemické prostředky

c)umisťovat či provádět stavby,

d)těžit nerosty rašelinu slatinu svrchní vrstvu půdy nebo dřevo,

e)provádět zásahy do vodního režimu,

f)hnojit pozemky, používat kejdu silážní št'ávy a ostatní tekuté odpady

g)rozšiřovat cizokrajné druhy rostlin či živočichů nebo křížence,

h) záměrně rozšiřovat druhy rostlin a živočichů na místa, kde se s ohledem na přírodní podmínky stanoviště přirozeně nevyskytují

i) zavádět soustředěné chovy živočichů včetně hospodářských zvířat například v oborách, ve farmových chovech, v bažantnicích,

j) přikrmovat zvěř,

k) lovit či odebírat živočichy rostliny a jiné přírodniny nejde-li o případy podle § 30 a 31,

l) vjíždět nebo setrvávat s vozidly mimo silnice a místní komunikace, kromě vjezdu nebo setrvávání vozidel orgánů státní správy, policie, záchranných služeb, obrany státu a veterinární služby a vozidel potřebných pro zajištění péče o lesní nebo zemědělské pozemky či porosty, s jízdními koly lze vjíždět i na účelové komunikace 9c) (M3) určené pro tyto účely orgánem ochrany přírody a setrvávat na nich

m) používat motorová plavidla kromě plavidel orgánů státní správy policie a osob zajišťujících požární ochranu a záchranné služby

n) jezdit na koních mimo silnice a místní komunikace 9c),

o) pořádat a organizovat zájmové, sportovní či jiné hromadné akce,

p) provozovat horolezectví, vodní sporty, létání na padácích a závěsných kluzácích,

r) tábořit

s) rozdělávat ohně,

t) měnit využití území nebo měnit druhy pozemků9b).

(2) Území národních přírodních rezervací lze, pokud je to účelné z hlediska dosažení cílů jejich ochrany a z hlediska péče o tato území a nedojde-li tím k ohrožení přírodních hodnot, zařazovat do pásem ochrany, a to i po jednotlivých částech, takto:

a) do pásma přísné ochrany se zařazují území významná a jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, která splňují definici uvedenou v § 28 odst. 1,

b) do pásma řízené péče se zařazují území významná a jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, která splňují definici uvedenou v § 33 odst. 1,

c) do pásma podpory druhů se zařazují území významná a jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, která splňují definici uvedenou v § 36 odst. 1.

(3) Pro území národní přírodní rezervace zařazené do pásma řízené péče nebo do pásma podpory druhů neplatí základní ochranné podmínky uvedené v § 29 odst. 1, ale pro území národní přírodní rezervace zařazené do:

a) pásma řízené péče platí základní ochranné podmínky uvedené v § 34 odst. 1,

b) pásma podpory druhů platí základní ochranné podmínky uvedené v § 36 odst. 3.

(4) Na celém území národních přírodních rezervací nelze bez povolení orgánu ochrany přírody zřizovat turistické trasy

(5) Na území národních přírodních rezervací, s výjimkou pásma řízené péče a pásma podpory druhu nelze bez povolení orgánu ochrany přírody vstupovat mimo silnice a místní komunikace a mimo turistické trasy vyznačené s povolením orgánu ochrany přírody [odst. 4 písm. a)1.

§ 30

Právo myslivosti a rybářství
v národních přírodních rezervacích

(Výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.)

Vykonávat rybářské a myslivecké právo podle zvláštních předpisů 10) v národních přírodních rezervacích či provádět jakýkoliv jiný lov či odchyt ve smyslu těchto předpisů 10a), stanovovat jakostní třídy honiteb a normované stavy zvěře 14a) a schvalovat plány mysliveckého hospodaření a lovu l4b) v honitbách, které jsou celé nebo zčásti v národních přírodních rezervacích, a hospodářské plány rybářských revírů l4c),, které jsou celé nebo zčásti v národních přírodních rezervacích, lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.

 

§ 31

Lesy národních přírodních rezervací

Lesy v národních přírodních rezervacích nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských 11 ) ustanovení o zásazích proti škůdcům 12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod 3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

§ 32

Právo vlastnictví k některému majetku
v národních přírodních rezervacích

Lesy, (lesní půdní.fond,) pozemky určené k plnění funkcí lesa, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

§ 33

Přírodní rezervace

((I) Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.)

(1) Menší území soustředěných přírodních hodnot, kde jsou na charakteristický reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné pro příslušnou geografickou oblast, zejména takové, které vedle přírody formoval svou činností i člověk (polokulturní lesy, louky pastviny nebo rybníky apod. , může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; může přitom stanovit také jejich bližší ochranné podmínky

(2) Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.l3)

§ 34

Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích

((I) Na celém území přírodních rezervací je zakázáno

     

  1. hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie. zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti. struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch,

     

  2. používat biocidy,

     

  3. povolovat a umísťovat nové stavby

     

  4. povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

     

  5. sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,

     

  6. měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.

(2) Výkon práva myslivosti a rybářství může pří.slušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace.)

(1) Cílem stanovení a dodržování základních ochranných podmínek přírodních rezervací je zajistit trvalé zachování předmětu jejich ochrany. Na celém území přírodních rezervací je zakázáno:

a) využívat pozemky způsoby které by mohly mít nepříznivý vliv na přirozenou biologickou rozmanitost strukturu nebo funkci ekosystémů, nebo které mohou poškodit půdní povrch,

b) používat biocidy

c) umísťovat či provádět nové stavby

d) těžit nerosty, rašelinu, slatinu nebo svrchní vrstvu půdy

e) provádět terénní úpravy

f) měnit vodní režim,

g) rozšiřovat cizokrajné druhy rostlin či živočichů nebo křížence,

h) záměrně rozšiřovat druhy rostlin a živočichů na místa, kde se s ohledem na přírodní podmínky stanoviště přirozeně nevyskytují,

i) vjíždět nebo setrvávat s vozidly mimo silnice a místní komunikace, kromě vjezdu nebo setrvávání vozidel orgánů státní správy, policie, záchranných služeb, obrany státu a veterinární služby a vozidel potřebných pro zajištění péče o lesní nebo zemědělské pozemky či porosty, s jízdními koly lze vjíždět i na účelové komunikace určené pro tyto účely orgánem ochrany přírody a setrvávat na nich,

j) tábořit,

k) rozdělávat ohně,

1) měnit využití území nebo měnit druhy pozemků 9b).

(2) Výkon práva myslivosti a rybářství může orgán ochrany přírody omezit, pokud je v rozporu se zájmy ochrany území přírodní rezervace. Bez souhlasu orgánu ochrany přírody nelze stanovovat jakostní třídy honiteb a normované stavy zvěře l4a) a schvalovat plány mysliveckého hospodaření a lovu l4b) v honitbách které jsou celé nebo zčásti v přírodních rezervacích a hospodářské plány rybářských revírů, l4c) které jsou celé nebo zčásti v přírodních rezervacích.

HLAVA PÁTÁ

§ 35

Národní přírodní památka

((1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírod vyhlásit za národní přírodní památku, stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

(2) Změny či poškozování národních přírodních rezervací či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno.)

(1) Území menší rozlohy s unikátními geologickými či geomorfologickými útvary, často doprovázenými přírodovědecky cennými ekosystémy nebo jejich fragmenty, s národním nebo mezinárodním vědeckým či estetickým významem, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; může přitom stanovit také její bližší ochranné podmínky.

(2) Cílem stanovení a dodržování základních ochranných podmínek národních přírodních památek je zajistit trvalé zachování předmětu jejich ochrany. Na celém území národních přírodních památek je zakázáno:

a) využívat pozemky způsoby, které by mohly poškodit nebo zničit předmět ochrany,

b) umíst'ovat či provádět nové stavby,

c) provádět terénní úpravy,

 

d) těžit či sbírat nerosty,

e) provádět zásahy do vodního režimu,

f) rozšiřovat cizokrajné druhy rostlin či živočichů nebo křížence,

g) záměrně rozšiřovat druhy rostlin a živočichů na místa, kde se s ohledem na přírodní podmínky stanoviště přirozeně nevyskytují,

h) vjíždět nebo setrvávat s vozidly mimo silnice a místní komunikace, kromě vjezdu nebo setrvávání vozidel orgánů státní správy, policie, záchranných služeb, obrany státu a veterinární služby a vozidel potřebných pro zajištění péče o lesní nebo zemědělské pozemky či porosty; s jízdními koly lze vjíždět i na účelové komunikace určené pro tyto účely orgánem ochrany přírody a setrvávat na nich.

i) provozovat horolezectví mimo místa vyznačená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

j) tábořit,

k) rozdělávat ohně.

(3) Lesy, (lesní půdní fond,) pozemky určené k plnění funkcí lesa, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

(4) Lesy v národních přírodních památkách nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských.l1)

(5) Na celém území národních přírodních památek nelze bez povolení orgánu ochrany přírody zřizovat turistické trasy.

 

§ 36

Přírodní památka

((1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým. vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody.formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.)

(1) Území se stanovišti vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin, s geologickými profily s vědeckým významem a s nalezišti vzácných nerostů či paleontologických nálezů, a to zejména takové, které vedle přírody formoval svou činností i člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku, může přitom stanovit také jeho bližší ochranné podmínky

(2) Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

(3) Cílem stanovení a dodržování základních ochranných podmínek přírodních památek je zajistit trvalé zachování předmětu jejich ochrany. Na celém území přírodních památek je zakázáno:

     

  1. využívat pozemky způsoby, které by mohly poškodit nebo zničit stanoviště druhu, geologický profil, naleziště nerostů či paleontologických nálezů nebo ohrozit živočichy či rostliny ,

     

  2. těžit či sbírat nerosty nebo paleontologické nálezy,

     

  3. měnit vodní režim,

d) měnit využití území nebo měnit druhy pozemků 9b).

HLAVA ŠESTÁ

§ 37

Ochranná pásma zvláště chráněných území

(1) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí nebo z jiných vážných důvodů, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.

(2) Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám (kultury) druhu pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

§ 37a

Inventarizace zvláště chráněných území
a území navržených ke zvláštní ochraně

(1)Inventarizace zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem a území navržených ke zvláštní ochraně (§ 40) (dále jen "inventarizace")~ spočívá ve zjišťování jejich skutečného stavu, zejména stavu jejich přírodního prostředí, ekosystémů a stanovišť a dalších informací týkajících se zejména vlastnických poměrů v nich, jejich vymezení, jejich dosavadního rozvoje a informací o vlivech na ně nebo v nich působících. Výsledkem inventarizace je zpráva o stavu území, která vyhodnocuje celkový stav území, charakterizuje předmět ochrany a definuje cíle ochrany území.

(2) Inventarizace národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem a území navržených k této ochraně dále vyhodnocuje stav území z hlediska limitů ochrany přírody pro osídlení, dopravu, turistiku a hospodaření a hodnotí rovněž stav péče o vzhled krajiny.

(3) Inventarizaci zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem zajišťují orgány ochrany přírody zpravidla jednou za deset let. Průzkumy, monitoring a další informace pro účely inventarizace zajišťují orgány ochrany přírody průběžně. Zpráva o stavu území je výchozím podkladem pro zpracování plánů péče (§ 38), pro členění národních parků a chráněných krajinných oblastí na zóny, pro členění národních přírodních rezervací do pásem ochrany a pro stanovení bližších ochranných podmínek zvláště chráněných území Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o zadávání a provádění inventarizace a o náležitostech zprávy o stavu území.

(4) Každý je povinen na pozemcích ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech a v územích navržených ke zvláštní ochraně strpět provádění potřebných úkonů spojených s inventarizací.

(5) Zprávu o stavu území orgán ochrany přírody poskytne i organizační složce státu pověřené vedením Ústředního seznamu ochrany přírody (§ 72a).

§ 38

Plány péče o (vybraná) zvláště chráněná území

((1) Vývoj přírodních poměrů v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, případně v národních přírodních památkách a přírodních památkách a jejich ochranných pásmech se usměrňuje na základě plánů péče. Tyto plány obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů v příslušných zvláště chráněných částech přírody.

(2) Plány péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období deseti let. Jsou využívány jako závazný podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů, zejména pro lesní hospodářské plány a územně plánovací dokumentace.

(3) Podrobnosti o náležitostech plánů péče může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.)

(1) Plány péče jsou základní plánovací a koncepční dokumenty pro zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, které vycházejí z ustanovení tohoto zákona a jsou určené ke stanovení postupů a opatření pro zachování, případně zlepšování dochovaného stavu biologické rozmanitosti a přírodního prostředí, pro ochranu nebo obnovu ekosystémů a stanovišť, případně nastolení jejich přirozeného vývoje, pro péči o složky přírodního prostředí a pro provádění praktických zásahů. Plány péče zajišťují a schvalují orgány ochrany přírody zpravidla na období deseti let.

(2) Přílohou plánů péče o národní parky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma jsou rovněž lesní hospodářské plány14d ). Ustanovení o povinnosti zabezpečit zpracování lesní hospodářské plány 14c) a o lesních hospodářských osnovách 14f) se na lesy v národních parcích, národních přírodních rezervacích a v jejich ochranných pásmech nevztahují Zpracování lesních hospodářských plánů pro veškeré lesy na území národních parků, národních přírodních rezervací a jejich ochranných pásem zajišťuje orgán ochrany přírody.

(3) Zpracování návrhu plánu péče zadává orgán ochrany přírody nejpozději jeden rok před koncem platnosti dosavadního plánu péče právnickým nebo fyzickým osobám,. které k tomu mají kvalifikační předpoklady, nebo ho může orgán ochrany přírody zpracovat sám.

(4) Návrh nového plánu péče musí být předložen ke schválení nejpozději tři měsíce před koncem platnosti dosavadního plánu péče. Plán péče a jeho změny schvaluje orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území. Plán péče o národní park a chráněnou krajinnou oblast schvaluje ministerstvo. O schválení plánu péče vydá orgán ochrany přírody protokol.

(5) Před schválením projedná orgán ochrany přírody plán péče s vlastníky dotčených pozemků, obcemi a dotčenými orgány státní správy. Při projednávání plánů péče doručí oznámení známým vlastníkům pozemků, kromě toho může obcím uložit zveřejnění oznámení na jejich úřední desce. Vlastníkům v národních parcích a chráněných krajinných oblastech a jejich ochranných pásmech se projednávání plánu péče oznámí pouze sdělením na úřední desce ministerstva a úředních deskách dotčených obcí. Přílohy plánů péče projedná orgán ochrany přírody pouze s vlastníky dotčených pozemků.

(6) Jestliže ke dni skončení platnosti dosavadního plánu péče není schválen nový plán péče, postupuje se při provádění péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo do schválení nového plánu péče podle dosavadního plánu péče, přičemž ustanovení o jeho opatřeních se použijí přiměřeně. Nový plán péče musí byt schválen nejpozději do jednoho roku od skončení platnosti dosavadního plánu péče.

(7) Schválené plány péče o národní parky a o chráněné krajinné oblasti jsou uloženy u ministerstva a u správy (§ 78). Plány péče o ostatní zvláště chráněná území jsou uloženy u orgánu ochrany přírody, který je příslušný k vyhlášení daného území. Dále jsou plány péče uloženy v Ústředním seznamu ochrany přírody (§ 72a).

(8) Plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky slouží jako závazný podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů, zejména pro lesní hospodářské plány, oblastní plány rozvoje lesa, směrné vodohospodářské plány, plány mysliveckého hospodaření a lovu, hospodářské plány rybářských revírů a územně plánovací dokumentaci. Plány péče o chráněné krajinné oblasti slouží pro tyto plánovací dokumenty jako výchozí podklad.

(9) Realizaci opatření plánů péče zajišťují orgány ochrany přírody nebo jimi pověřené právnické nebo fyzické osoby ve spolupráci s vlastníky pozemků.

(10) Plán péče může změnit příslušný orgán ochrany přírody, pokud dojde ke změně přírodních poměrů ve zvláště chráněném území či jiným závažným změnám ovlivňujícím stav zvláště chráněného území. Ustanovení o projednání a schvalování plánů péče platí obdobně.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o náležitostech, obsahu, zpracování, projednání a schvalování plánů péče.

§ 39

Smluvní ochrana některých zvláště chráněných částí přírody

(Přírodní rezervace, přírodní památky a památné stromy (§ 46) včetně jejich ochranných pásem mohou orgány ochrany přírody zřizovat též na základě písemné dohody o ochranných podmínkách uzavřené mezi orgánem oprávněným k jejich vyhlášení a vlastníkem dotčeného pozemku za předpokladu, že takto zřízená ochrana bude k pozemku vázána trvale formou věcného břemene.)

(1) Ochranu stanovišť vzácných a ohrožených druhů živočichů, která jsou vázána na budovy nebo podzemní prostory vytvořené lidskou činností, mohou orgány ochrany přírody zřizovat na základě písemné dohody o ochranných podmínkách, uzavřené mezi orgánem ochrany přírody a vlastníkem dotčené budovy nebo uměle vytvořené podzemní prostory. Takto zřízená ochrana bude k budově nebo uměle vytvořené podzemní prostoře vázána formou věcného břemene.

(2) Za ochranu zřízenou podle odstavce 1 náleží vlastníku budovy nebo uměle vytvořené podzemní prostory úhrada účetně prokázaných zvýšených nákladů souvisejících s provozem budovy (dále jen "úhrada"). Úhradu vyplatí orgán ochrany přírody, který ochranu zřídil.

§ 40

Postup při vyhlašování zvláště chráněných území

(1) Záměr na vyhlášení zvláště chráněných území oznamuje písemně orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení vlastníkům (a nájemcům) pozemků dotčených zamýšlenou ochranou. Nezbytným podkladem pro vyhlášení zvláště chráněného území je inventarizace (§ 37a) a návrh plánu péče (§ 38). O záměru na vyhlášení národních parků a chráněných krajinných oblastí vyrozumí orgán ochrany přírody vlastníky (a nájemce) dotčených pozemků prostřednictvím orgánů obce zpravidla formou veřejné vyhlášky. Náležitosti oznámení podle tohoto odstavce upraví podrobněji ministerstvo (životního prostředí obecně závazným právním předpisem) vyhláškou.

(2) Vlastníci (pozemků) nemovitostí a dotčené obce mají právo vznést k záměru vyhlásit část přírody podle odstavce 1 za zvláště chráněnou výhrady do (30) 60 dnů od doručení oznámení či jeho veřejného oznámení k orgánu ochrany přírody, který oznámení vydal.

(3) Orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení je povinen včas podané výhrady posoudit ve lhůtě 60 dnů a se svými závěry seznámit toho, kdo je podal.

(4) Od doby oznámení záměru vyhlásit část přírody podle odstavce 1 za zvláště chráněnou až do konečného rozhodnutí, nejdéle však po dobu dvou let, se musí (vlastníci dotčených pozemků) každý zdržet všech zásahů, které by negativně měnily či poškozovaly dochovaný stav přírody území navrhovaného ke zvláštní ochraně.

§ 41

Projednávání záměrů na vyhlášení s orgány státní správy

(1) Záměr na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek projedná orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů.15)

(2) Dotčené ústřední orgány státní správy se musí k předloženým (návrhům a) záměrům podle odstavce 1 vyjádřit nejpozději do 30 dnů od jejich předložení. Pokud se v této lhůtě nevyjádří, má se za to, že se záměrem souhlasí.

§ 42

(Evidence a označování zvláště chráněných území)

Označování a vymezování zvláště chráněných území

((1) Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody (dále jen "ústřední seznam').

(2) Ústřední seznam je veřejný a každý do něj může nahlížet v přítomnosti pověřeného pracovníka. Podrobnosti o vedení ústředního seznamu stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem, v němž také určí právnickou osobu pověřenou vedením ústředního seznamu.

(3) Každé vyhlášení, změnu, popřípadě zrušení chráněného území (podle odstavce 1) oznámí orgán ochrany přírody příslušnému (orgánu geodézie a kartografie16)

(1) ((4)) Hranice zvláště chráněných území, rozhraní jejich zón a pásem ochrany a hranice ochranných pásem zvláště chráněných území se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi udanými v platném souřadnicovém systému15a). Orgán ochrany přírody, který je příslušný k zajišťování péče o ně (§ 78 odst 2 písm. b) a § 77 odst. 2 písm. a)], vyznačí hranice zvláště chráněného území v terénu. K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České republiky.

(2) ((5)) Podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo (životního prostředí obecně závazným právním předpisem) vyhláškou.

§ 43

Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích

(Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34 a § 35 odst. 2 může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody, který je příslušný k vyhlášení ochrany. U národních parků a chráněných krajinných oblastí je tímto orgánem ministerstvo životního prostředí.)

(1) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34, 35 a 36 může orgán ochrany přírody udělit v případech, kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem ochrany zvláště chráněného území, zejména z důvodů veřejné bezpečnosti, obrany státu, vědy, ochrany životního prostředí nebo mimořádných sociálních či ekonomických zájmů.

(2) Výjimku podle § 43 odst. l, má-li se vztahovat na významné evropské lokality nebo ptačí oblasti, může orgán ochrany přírody udělit pouze v případě, pokud pro zamýšleny záměr neexistuje žádné alternativní řešení. V takovém případě musí být udělení výjimky vázáno na provedení náhradních opatření k zajištění integrity soustavy NATURA 2000 (§45b).

(3) Výjimku podle § 43 odst. 1 nebo jiná povolení či souhlasy podle tohoto zákona, mají-li se vztahovat na území s výskytem prioritního evropského typu přírodního stanoviště nebo prioritního evropského druhu, lze udělit jenom tehdy, bude- li tím dosaženo příznivých důsledků mimořádného významu pro životní prostředí nebo z důvodu veřejné bezpečnosti nebo ochrany lidského zdraví. Z jiných velmi naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu lze výjimku udělit jen tehdy, je-li to předem odsouhlaseno Komisí Evropských společenství.

(4) Výjimka udělená podle odstavce 1 nahrazuje k činnosti, pro niž je výjimka udělena, veškerá povolení a souhlasy podle části třetí tohoto zákona. Orgán ochrany Přírody, který rozhoduje o udělení výjimky, je povinen vyžádat si stanovisko orgánů ochrany přírody, které by jinak vydávaly povolení a souhlasy podle části třetí tohoto zákona.

§ 44

Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněných územích

((1) Na území národních parků a chráněných krajinných oblastí nelze bez souhlasu orgánu ochrany přírody vydat rozhodnutí o umístění, povolení či změně v užívání stavby,17) povolení k nakládání s vodami a k vodohospodářským dílům, povolení k některým činnostem l8) či udělení souhlasul9) podle vodního zákona.) Na území národního parku a na území první, druhé a třetí zóny chráněné krajinné oblasti nelze bez souhlasu orgánu ochrany přírody vydat územní rozhodnutí, stavební povolení, rozhodnutí o změně v užívání stavby, rozhodnutí o odstranění stavby17), rozhodnutí o stanovení nebo změně dobývacího prostoru, rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území 9a), povolení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 17a), povolení k nakládání s vodami a k vodohospodářskym dílům l8) a stanovovat jakostní třídy honiteb a normované stavy zvěře14a) v honitbách. Orgán ochrany přírody souhlas udělí, není-li záměr žadatele v rozporu se zájmy chráněnými tímto zákonem.

(2) V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánů ochrany přírody.

(3) Pokud bližší ochranné podmínky zvláště chráněných území vyhlášených před účinností tohoto zákona stanoví zakázané činnosti, považují se tyto činnosti za činnosti vázané na souhlas podle odstavce 1.

§ 45
(Zrušení) Změny a rušení zvláště
chráněných území a jejich ochranných páse
m

(1) Orgán, který vyhlásil území včetně ochranného pásma za zvláště chráněné, je oprávněn změnit nebo zrušit ochranu stejným způsobem, jakým bylo provedeno její vyhlášení(, a to). Zrušit zvláště chráněné území lze pouze z důvodů, pro něž lze udělit výjimku z bližších podmínek ochrany (§ 43) anebo pokud důvody pro zvláštní ochranu zanikly.

(2) Smluvní zvláštní ochranu území vyhlášenou podle § 39 lze zrušit na základě písemné dohody uzavřené mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody oprávněným k vyhlašování. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku rozhoduje o zrušení orgán ochrany přírody, který je dohodu oprávněn uzavřít.

(3) Zrušit ochranu zvláště chráněných území, která jsou součástí soustavy NATURA 2000 (§ 45a), lze jen s předchozím písemným souhlasem ministerstva.

(4) Státní orgán, který vyhlašuje zvláště chráněné území (§ 14), může, je-li již území zvláště chráněno podle tohoto zákona, současně zrušit tuto ochranu, pokud je zřízena státním orgánem nižšího stupně.

(5) Ministerstvo může, pokud kategorie zvláště chráněného území s výjimkou národního parku a chráněné krajinné oblasti neodpovídá předmětu ochrany, změnit kategorii zvláště chráněného území. Změnu provede stejným způsobem, jako kdyby vyhlašoval nové zvláště chráněné území. Má-li být národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka změněna na přírodní rezervaci nebo přírodní památku, podle § 40 a 41 tohoto zákona se nepostupuje.

§ 45a

Vytváření soustavy NATURA 2000

(1) Česká republika se zapojuje do vytváření soustavy území se zvláštní ochranou NATURA 2000 (§ 3a odst. 1 písm. g).

(2) Ochrana významných evropských lokalit a ptačích oblastí, které se nacházejí na území České republiky a byly přijaty Komisí Evropských společenství k zařazení do soustavy NATURA 2000, je v České republice zajišťována prostřednictvím zvláště chráněných území (§14), případně jejich ochranných pásem (§ 37).

(3) Ministerstvo sestavuje národní seznam (§ 3a odst. 1 písm. i] a zařazuje na něj lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž patří, významně přispívají k udržení nebo obnově stavu přírodního stanoviště uvedeného v příloze I směrnice o stanovištích nebo druhu uvedeného v příloze II směrnice o stanovištích z hlediska jejich ochrany, které též mohou významně přispívat k soudržnosti soustavy NATURA 2000 nebo k udržení biologické rozmanitosti příslušné biogeografické oblasti. U druhů živočichů, které se vyskytují v rozsáhlých oblastech rozšíření, odpovídají významné evropské lokality místům v přirozené oblasti rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a reprodukci. Sdělení ministerstva o obsahu národního seznamu se vyhlašuje ve Sbírce zákonů. Ve Sbírce zákonů se vyhlašuje i sdělení ministerstva o sporných lokalitách [§ 3a odst. 1 písm j) bod 3] a o tom, které lokality přijaty Komisí Evropského společenství do národního seznamu podle článku 4 odst. 2 směrnice o stanovištích.

(4) Sdělení ministerstva o obsahu seznamu schválených ptačích oblastí [§ 3a odst. 1 písm. j)] se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.

(5) Podrobnosti o způsobu vymezení a projednání ptačích oblastí a náležitosti jejich seznamu, náležitosti národního seznamu a podrobnosti o jeho vedení a podrobnosti o výběru, navrhování, projednávání, schvalování a oznamování významných evropských lokalit a zvláště chráněných území do soustavy NATURA 2000 upraví ministerstvo vyhláškou.

§ 45b

Ochrana integrity lokalit soustavy NATURA 2000

(1) Jakýkoliv plán nebo projekt, který buď přímo souvisí nebo sice přímo nesouvisí s určitou lokalitou zařazenou do soustavy NATURA 2000, ale pravděpodobně bude mít na tuto lokalitu významný vliv buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, musí být předmětem odpovídajícího hodnocení jeho důsledků pro významnou evropskou lokalitu z hlediska cílů její ochrany. Za odpovídající hodnocení se považuje postup podle zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí l9), podle § 67 tohoto zákona nebo podle jiných zvláštních předpisů.l9a)M4 Úřad, který je příslušný ke schválení takového plánu nebo projektu l9b), jej může schválit teprve poté, když se ujistí, že nebude mít záporný vliv na integritu významné evropské lokality a ptačí oblasti. Ministerstvo může upravit vyhláškou způsob a rozsah odpovídajícího hodnocení pro účely tohoto ustanovení.

(2) Integritou významné evropské lokality a ptačí oblasti se rozumí soudržnost jejich ekologické struktury a funkcí a soudržnost přírodních stanovišť a populací druhů, pro než jsou tyto lokality a oblasti vyhlášeny, a to v rámci celého jejich území.

(3) Pokud navzdory negativnímu výsledku hodnocení podle odst. 1 musí být určitý plán nebo projekt z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru, uskutečněn a není-li k dispozici žádné alternativní řešení, nařídí úřad příslušný ke schválení takového plánu nebo projektu osobě, která plán či projekt hodlá uskutečnit, provedení náhradních opatření nezbytných pro zajištění ochrany integrity soustavy NATURA 2000.

(4) Za plán podle odstavce 1 se považuje jakýkoliv koncepční či plánovací dokument nebo záměr, v případě jehož realizace může dojít k ovlivnění stavu ochrany významné evropské lokality, jedná se například o územní plán, lesní hospodářský plán, vodohospodářský plán, plán rozvoje jiného odvětví či oboru.

(5) Za projekt podle odstavce 1 se považuje jakýkoliv záměr, jehož uskutečnění může přímo či nepřímo ovlivnit stav ochrany významné evropské lokality a ptačí oblasti, například výstavba či provoz průmyslových, zemědělských, obytných nebo rekreačních staveb či jejich souborů, provádění terénních prací značného rozsahu, změny v zemědělském využití volné krajiny

§ 45c

Předběžná ochrana soustavy NATURA 2000

(1) Na významné evropské lokality, které jsou uvedeny v národním seznamu (§ 3a odst. 1 písm. i), a na ptačí oblasti [§ 3a odst. 1 písm. j), se v případě, že nejsou ještě vyhlášeny jako některá kategorie zvláště chráněného území (§ 14), hledí jako na zvláště chráněné území. Na tyto lokality se vztahují základní ochranné podmínky v rozsahu podle § 34 odst. 1.

(2) Na významnou evropskou lokalitu, která nebyla navržena do národního seznamu a o níž se ve smyslu článku 5 směrnice o stanovištích vedou konzultace, se po dobu konzultačního období až do rozhodnutí Rady Evropského společenství pohlíží jako na zvláště chráněná území, která byla navržena k vyhlášení (§ 40). Ustanovení § 40 odst. 4 platí po celou dobu konzultací.

ČÁST ČTVRTÁ

PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN A ŽIVOČICHU (A NEROSTŮ)

HLAVA PRVNÍ

§ 46

Památné stromy a jejich ochranná pásma

(1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí (např. stromy významné věkem, vzrůstem, vzhledem, stromy, ke kterým se váže historická událost nebo pověst, stromy, které tvoří esteticky, historický a kulturní celek s objekty drobné krajinné architektury nebo jinými kulturními památkami, stromy jako významná krajinná dominanta, dendrologická zvláštnost, ve volné i urbanizované krajině, včetně objektů chráněných podle zvláštních předpisů 19c) lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.

(2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.

(3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Nedosahuje-li kmen této výšky, měří se průměr kmene bezprostředně pod prvním rozvětvením. (V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.)

((4) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.)

(4) K činnosti v ochranném pásmu, která by mohla být pro památný strom škodlivá [např. stavební činnost, terénní úpravy, odvodňování, použití chemických prostředků), je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Souhlas nelze udělit, pokud by jeho udělení ve svých důsledcích mohlo ohrozit památný strom. Souhlas podle tohoto ustanovení nenahrazuje udělení výjimky ze zákazů v odstavci 2.

(5) Výjimku z ochrany památných stromů (odstavec 2) může orgán ochrany přírody udělit jen v případě, že jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem ochrany památného stromu, zejména v zájmu lidského zdraví či veřejné bezpečnosti nebo z důvodu předcházení závažným škodám na majetku.

(6) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody, který je příslušný k jejímu vyhlášení, jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku (odstavec 5), nebo v případě, že památný strom odumře.

§ 47

(Evidence a označování památných stromů)

Označování památných stromů

((I) Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu ( § 42 odst. 1 a 2).)

(1) ((2)) Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České republiky. Označení zajišťuje orgán ochrany přírody, který je příslušný k vyhlášení památného stromu.

(2) ((3)) Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

§ 48

Zvláště chráněné rostliny a živočichové

((I) Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.

(2) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se dle stupně jejich ohrožení člení na

     

  1. kriticky ohrožené,

     

  2. silně ohrožené,

     

  3. ohrožené.

(3) Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle odstavců I a 2 stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.)

(1) Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné, endemické nebo i takové, které jsou považované za nezvěstné či vyhynulé, dojde-li k jejich opětovnému výskytu v přírodě, a dále druhy chráněné podle mezinárodních úmluv a dohod, kterými je Česká republika vázána, lze vyhlásit za zvláště chráněné.

(2) Ochrana se vztahuje na jedince nebo populace zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a na křížence těchto druhů vzniklé bez zásahu člověka. Jedincem ve smyslu této části zákona se rozumí jakýkoliv živočich nebo rostlina, živý či mrtvý, každá jeho část, každ výrobek, každé zboží z něj pocházející, pokud je tento původ obecně dostupnými prostředky rozpoznatelný, nebo pokud lze tento původ zjistit na základě dokumentace, obalu, značky, etikety či jiných údajů.

(3) Druhy volně žijících ptáků (dále jen "ptáci") a významné evropské druhy (§ 3a odst. 1 písm d)] jsou na území České republiky považovány za zvláště chráněné druhy.

(4) Ochrana, zachování nebo obnovení dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů se zajišťuje zejména:

a)základními ochrannými podmínkami těchto druhů (§ 49 a § 50)

b) programy péče (§ 52),

c) zřizováním zvláště chráněných území podle části třetí tohoto zákona,

 

d)řízenou péčí o prostředí v souladu s ekologickymi nároky druhů uvnitř i mimo zvláště chráněná území,

e)obnovou zničených stanovišť,

f)vytvářením vhodných typů stanovišť.

(5) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů stanoví ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo dále stanoví vyhláškou zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které vyžadují ochranu podle části třetí tohoto zákona.

(6) Ministerstvo dále vyhláškou vymezí a stanoví způsob hodnocení stavu druhů a jejich stanovišť, včetně významných evropských druhů, z hlediska jejich ochrany.

§ 49

Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin

((1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji.

(2) Ochrana podle tohoto zákona se na rostliny nevztahuje, pokud

a) rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány nebo rušeny v přirozeném vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním těchto kultur,

b) jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem,

c) pocházejí z dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních úmluv.

(3) Za běžné obhospodařování podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují zásahy, při kterých může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, půdního povrchu či chemických vlastností prostředí, kromě zásahů při obvyklém hospodaření v lesích podle platného lesního hospodářského plánu.

(4) Ustanovení odstavce 2 písm. a) neplatí pro druhy kriticky a silně ohrožené; v těchto případech je ke způsobu běžného obhospodařování nezbytné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, který může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos rostlin.

(5) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.)

(1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích. Je zakázáno:

a)poškozování nebo ničení jejich přirozených stanovišť,

b)jejich vyrývání nebo vytrhávání,

c)jejich sběr nebo vyřezávání,

d)jejich jiné poškozování nebo ničení,

e)jejich držení nebo pěstování,

f)jejich doprava,

g)jejich prodej, nakupování, výměna nebo nabízení za účelem prodeje či výměny či jejich veřejné vystavování pro komerční účely.

(2) Ustanovení odstavce 1 písmen b) až d) se nevztahuje na jedince pěstované v kultuře. Ustanovení odstavce 1 písmen e) až g) se nevztahuje na jedince získané způsobem podle tohoto zákona dovoleným. Sečení trvalých travních porostů se nepovažuje za činnost zakázanou podle odstavce l.

(3) Zvláště chráněné rostliny lze vysazovat či vysévat pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. To neplatí pro jejich pěstování v kultuře.

(4) V případě, že dojde k náhlému ohrožení zvláště chráněných rostlin nebo jejich stanovišť, může orgán ochrany přírody nebo jím pověřená osoba provést opatření k zajištění jejich další existence.

§ 50

Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů

((I) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemísťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla.

(3) Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku anebo z důvodů hygienických. v těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, který může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů.

(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené.

(5) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů, zejména pokud se jedná o zoologické zahrady, záchranné chovy, péči o zraněné živočichy a oprávnění k preparaci uhynulých živočichů stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. )

(1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Je zakázáno:

a)jejich odchyt, s výjimkou případů podle odstavce 5 a § 54 odst. 9,

b) jejich zraňování nebo zabíjení ,

c) jejich úmyslné rušení, zejména v období rozmnožování, výchovy mláďat, zimního spánku nebo migrace,

d) ničení jejich vývojových stádií, včetně prázdných vajec,

e) sběr jejich vývojových stádií, včetně prázdných vajec,

f) poškozování nebo ničení jejich přirozených i umělých sídel a stanovišť,

g) ničení míst, kde odpočívají nebo se rozmnožují,

h) jejich držení a chov v lidské péči , s výjimkou případů podle § 54 odst. 3 a 9,

i) jejich doprava,

j) jejich prodej, nakupování, výměna nebo nabízení za účelem prodeje či výměny či jejich veřejné vystavování za účelem zisku (a5).

(2) Ustanovení odstavce 1 písmen h) až j) se nevztahuje na jedince získané způsobem podle tohoto zákona dovoleným.

(3) Ochrana podle odstavce 1 se vztahuje i na místa, na kterých se pravidelně vyskytují stěhovavé druhy ptáků. Mezi taková místa patří oblasti jejich rozmnožování, pelichání nebo přezimování i místa zastávek na jejich migračních trasách.

(4) Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen použít takové technické řešení, které brání usmrcování ptáků.

(5) V případě, že dojde k náhlému ohrožení zvláště chráněných živočichů nebo jejich stanovišť, může orgán ochrany přírody nebo jím pověřená osoba provést opatření k zajištění jejich další existence.

(6) Zvláště chráněné živočichy lze vypouštět do přírody pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody

(7) Kdo nalezne uhynulého jedince zvláště chráněného druhu živočicha, který stanoví ministerstvo vyhláškou, je povinen bez zbytečného odkladu nález oznámit orgánu ochrany přírody, který rozhodne o jeho dalším využití.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet nepovolených způsobů a metod jejich odchytu, lovu a zabíjení, včetně seznamu zařízení a dopravních prostředků, které nelze použít k jejich lovu Tím nejsou dotčeny jiné zakázané způsoby a metody odchytu a odebírání,, stanovené zvláštními předpisy 20).

§ 51

(Zvláštní ochrana nerostů

(1) Druhy nerostů, které jsou vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.

(2) Zvláště chráněné nerosty není dovoleno na místě jejich přirozeného výskytu poškozovat či sbírat bez povolení orgánu ochrany přírody.

(3) Seznam zvláště chráněných nerostů podle odstavce 1 a bližší ochranné podmínky stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.)

§ 52

(Záchranné programy zvláště chráněných druhů

K ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zajišťují všechny orgány ochrany přírody záchranné programy s cílem vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Záchranné programy spočívají v návrhu a uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou záchranné chovy, introdukce, reintrodukce, záchranné přenosy a jiné přístupné metody vhodné k dosažení sledovaného cíle.)

Programy péče o zvláště chráněné druhy

K ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů může ministerstvo schvalovat programy péče, s cílem vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Druhy pro něž se programy péče schvalují, vybírá ministerstvo podle aktuálního stavu jejich ohrožení. Opatření podle programů péče zajišťují orgány ochrany přírody, a to i ve spolupráci s fyzickými i právnickými osobami. Příspěvek na realizaci opatření podle programů péče lze poskytovat ze Státního fondu životního prostředí České republiky. 7) Podrobnosti o programech péče stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 53

(Vývoz

(1) Vývoz zvláště chráněných živočichů, rostlin a nerostů je zakázán. Povolení k vývozu může výjimečně v případech hodných zvláštního zřetele udělit ministerstvo životního prostředí.

(2)Toto povolení nenahrazuje souhlas podle zvláštních předpisů.20) )

Záchranné stanice

(1) Záchranná stanice je zařízení určené k péči o živočichy nebo rostliny, které jsou chráněné tímto zákonem nebo mezinárodními úmluvami, a kterému byla k této činnosti orgánem ochrany přírody udělena licence. Název "záchranná stanice" a názvy z něj odvozené mohou používat pouze ta zařízení určená k péči o živočichy nebo rostliny, kterým byla udělena licence.

(2) Podmínky, které musí záchranné stanice splňovat pro udělení licence, a podrobnosti o jejich schvalování a provozování stanoví ministerstvo vyhláškou. Neplnění stanovených podmínek je důvodem pro zrušení licence záchranné stanice.

(3) Záchranné stanice se podílejí na výchově veřejnosti a podle svých možností poskytují informace o druzích a jejich přirozených stanovištích.

(4) Pro záchranné stanice neplatí zákazy stanovené v § 49 odst. 1 písm. b), c), e) a f) a v § 50 odst. 1 písm. a), b), c), h) a i).

(5) Záchranným stanicím může stát za účelem péče o živočichy a rostliny uvedené v odstavci 1 poskytovat dotace.

§ 54

(Prokázání původu

(1) Kdo drží, nabízí k prodeji nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu, zvláště chráněného živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv (§ 5 odst. 6), je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat povolený způsob jejich nabytí (povoleným dovozem, povoleným chovem a sběrem, pěstováním v kultuře apod.). Bez prokázání původu je zakázáno zvláště chráněnou rostlinu, zvláště chráněného živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv držet, nabízet k prodeji nebo je zpracovávat.

(2) Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci I, je povinen na vyžádání orgánů ochrany přírody nebo stráže přírody (§ 81) prokázat svoji totožnost.)

Držení, chov a pěstování zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin

(1) Kdo má u sebe, chová, prodává, nakupuje, dopravuje, vyměňuje či nabízí za účelem prodeje nebo výměny či vystavuje za účel zisku (a6) živočicha nebo rostlinu zvláště chráněného druhu, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich původ a svou totožnost.

(2)Kdo chová živočicha nebo pěstuje rostlinu zvláště chráněného druhu, je povinen vést záznamy o jejich chovu či pěstování a umožňovat jejich kontrolu včetně ověření původu.

(3)Ministerstvo může vyhláškou stanovit zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, které lze v případě, že se jedná o živočichy odchované v lidské péči (§ 3 písm. g) nebo rostliny vypěstované v kultuře v souladu se zákonem, držet a chovat či pěstovat v lidské péči, a případně může stanovit, že se na ně některé další základní podmínky ochrany nevztahují.

(4)Jedinci zvláště chráněných druhů živočichů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, podléhají v případě jejich držení v lidské péči registraci. Ten, kdo odchoval takového živočicha, nebo ten, kdo jej získal do péče jiným způsobem, je povinen jej nezaměnitelně označit a do 8 dní od označení ho přihlásit k registraci u orgánu ochrany přírody příslušného podle svého bydliště nebo sídla Orgán ochrany přírody vystaví na každého jedince do 30 dní registrační kartu, která je dokladem o prokázání původu a která přechází s jedincem při jeho prodeji nebo jiném převodu. Registrační karta je veřejnou listinou. Nový vlastník registrovaného živočicha je povinen do 14 dní od jeho nabytí tuto skutečnost nahlásit orgánu ochrany přírody příslušnému podle svého bydliště nebo sídla. Orgán ochrany přírody zaznamená změny v registraci a potvrdí změnu držitele na registrační kartě.

(5)Ministerstvo dále může stanovit vyhláškou zvláště chráněné druhy živočichů, jejichž jedinci v případě jejich držení v lidské péči nepodléhají registraci podle odstavce 4, ale jejich vlastník je povinen přihlásit u orgánu ochrany přírody příslušného podle svého bydliště nebo sídla k evidenci chovnou skupinu živočichů. Orgán ochrany přírody vystaví evidenční list do 30 dní ode dne podání žádosti.

(6)Neobsahuje-li žádost o registraci či evidenci podle odstavce 4 nebo 5 stanovené náležitosti, vyzve orgán ochrany přírody žadatele, aby žádost doplnil a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. O tuto lhůtu se prodlužuje lhůta pro vystavení registrační karty či evidenčního listu.

(7)Orgán ochrany přírody registraci či evidenci ve lhůtě pro vystavení registrační karty či evidenčního listu rozhodnutím odmítne, pokud žadatel o registraci:

a)neprokáže původ živočicha (odstavec 4) či chovné skupinv živočichů (odstavec 5),

b)uvede v žádosti nepravdivé údaje, nebo

c) ve stanovené lhůtě nedoplní chybějící náležitosti žádosti.

(8) Veškeré změny údajů uvedených v registrační kartě nebo evidenčním listu oznámí vlastník živočicha nebo chovné skupiny živočichů orgánu ochranypřírody příslušnému podle svého bydliště nebo sídla do 14 dní ode dne, kdy se o nich dozvěděl a v téže lhůtě předloží orgánu ochrany přírody registrační kartu nebo evidenční list k zaznamenání změn. Orgán ochrany přírody zaznamená i změny o nichž se dozvěděl jiným způsobem; za tím účelem je vlastník povinen předložit orgánu ochrany přírody na jeho výzvu registrační kartu nebo evidenční list. V případě úhynu, ztráty, odcizení nebo vypuštění živočicha nebo chovné skupiny živočichů do přírody jejich vlastník současně odevzdá orgánu ochrany přírody registrační kartu či evidenční list.

(9) Kdo se ujme zvláště chráněného živočicha neschopného samostatného života v přírodě, je povinen oznámit tuto skutečnost do 3 pracovních dnů orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody živočicha převezme a učiní vhodná opatření k zajištění péče něj. Ministerstvo stanoví vyhláškou zvláště chráněné druhy živočichů, kteří se v takovém případě vždy umísťují do záchranné stanice a péči o ně hradí stát.

(10) Náležitosti žádosti o registraci a evidenci, údaje, které orgán ochrany přírody zapisuje do registrační karty a evidenčního listu, vzor registrační karty a evidenčního listu a podrobnosti o prokazování původu, o záznamech o chovu a pěstování, o vystavování registračních karet a evidenčních listů, o kontrole držení~ živočichů a rostlin a o označování a identifikaci živočichů stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 55

(Projednávání záměrů na vyhlášení

(I) Záměr na vyhlášení památných stromů projedná orgán ochrany přírody s vlastníky těchto stromů a orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů 2l) přiměřeně podle § 40.

(2) Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů vyhlašuje orgán ochrany přírody v dohodě s ministerstvem zemědělství a po projednání s ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů.21)

(3) Dotčené ústřední orgány státní správy se musí k návrhům a záměrům předloženým dle odstavce I vyjádřit do 30 dnů od jejich předložení.

§ 56

(Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů

(1) Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů podle § 46 odst. 2, § 49, 50 a § 51 odst. 2 může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody.

(2) Orgán ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce je oprávněn stanovit povinnost označení živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a nesejmutelnou značkou, popřípadě uvede, že identifikační označení není třeba.)

Odchylky od základních podmínek
ochrany zvláště chráněných rostlin a živočichů

(1) Pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení a pokud populace daného zvláště chráněného druhu rostlin či živočichů jsou v dobrém stavu z hlediska jejich ochrany (§ 3b) a tento jejich stav tím nebude negativně ovlivněn, může ministerstvo z důvodů uvedených v odstavci 2 vyhláškou stanovit případy, kdy může orgán ochrany přírody povolit odchylný postup od ustanovení § 49 a § 50, případně může orgán ochrany přírody z týchž důvodů v jednotlivých případech rozhodnutím udělit výjimku.

(2) Vyhlášku podle odstavce 1 lze vydat jen:

a)v zájmu lidského zdraví nebo bezpečnosti,

b)v zájmu obrany státu,

c)v zájmu bezpečnosti leteckého provozu,

d)v zájmu předejití závažným škodám na úrodě, domácích zvířatech či lesích nebo škodám v rybářském či vodním hospodářství,

 

e) za účelem ochrany živočichů, rostlin či jejich stanovišť nebo ochrany přírodních stanovišť,

f) pro účely výzkumu nebo vzdělávání, nebo

g) pro účely opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu či pro chov v zajetí pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin.

(3) Vyhláška podle odstavce 1 musí upřesnit:

a)druhy, na které se vztahuje,

b)důvody a časové a místní okolnosti, které musí nastat, aby orgán ochrany přírody mohl zásah nebo činnost povolit,

c)způsob kontroly a

d)má-li být umožněno ničení rostlin nebo odchyt či zabíjení živočichů, též prostředky, zařízení nebo metody povolené pro jejich ničení, odchyt nebo zabíjení.

(4) Orgán ochrany přírody zásah nebo činnost povolí, pokud jsou splněny podmínky stanovené vyhláškou vydanou podle odstavce l. Má-li být umožněno ničení rostlin nebo odchyt či zabíjení živočichů, stanoví přitom prostředky, zařízení a metody, které lze pro ničení rostlin zvláště chráněných druhů nebo odchyt nebo zabíjení živočichů zvláště chráněných druhů použít, podmínky, za kterých je lze použít, a subjekty oprávněné k jejich použití.

(5) Orgány ochrany přírody informují ministerstvo o jimi vydaných povoleních podle odstavce 4.

(6) Ministerstvo může vyhláškou stanovit zvláště chráněné druhy rostlin nebo živočichů, na které se některá ustanovení § 49 nebo § 50 nevztahují, pokud to není v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, zejména se směrnicí o stanovištích a směrnicí o volně žijících ptácích.

§ 57

(Souhlas k některým činnostem týkajícím
se zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů

V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů (§.50 odst. 5) a nerostů (§ 51 odst. 3) lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánů ochrany přírody.)

ČÁST PÁTÁ

NĚKTERÁ OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV,
FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY PŘI OCHRANĚ PŘÍRODY,
PŘÍSTUP DO KRAJINY, ÚČAST VEŘEJNOSTI
A PRÁVO NA INFORMACE V OCHRANĚ PŘÍRODY

HLAVA PRVNÍ

§ 58

Základní povinnosti

(1) Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona.

(2) Vlastník nemovitosti má právo na jednorázovou náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření s nemovitostí vůči orgánu ochrany přírody, který tomto omezení rozhodl. Orgán ochrany přírody může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl. V případě vyvlastnění (§ 60) se náhrada podle tohoto ustanovení nevyplácí. Náhrada se též nevyplácí, převezme-li vlastník pozemek již s takovým omezením. Ustanovení o náhradě se rovněž nevztahuje na pozemky ve státním vlastnictví a na případy, kdy se náhrada v tomtéž případě poskytuje podle zvláštních předpisů 2l).

 

§ 59

(Zajištění pozemků k tvorbě systému ekologické stability)

Poskytování náhradních pozemků

( 1 ) K zajištění podmínek pro vytváření systému ekologické stability se v dohodě s vlastníkem pozemku uskuteční opatření, projekty a plány podle § 4 odst. 1.

((2) Vyžaduje-li vytváření systému ekologické stability změnu v užívání pozemku, se kterou jeho vlastník nesouhlasí, nabídne mu pozemkový úřad 22) výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě jako je původní pozemek a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemku původního.)

(2) Vyžaduje-li vytváření systému ekologické stability podle schválených plánů a projektů nebo zajištění základních či bližších podmínek ochrany zvláště chráněného území či jeho vyhlášení změnu v užívání pozemku, se kterou jeho vlastník nesouhlasí, nabídne mu na základě podnětu orgánu ochrany přírody pozemkový úřad 22) výměnu jeho pozemku za jiný ve správě Pozemkového fondu22a) nebo za jiný pozemek ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě jako je původní pozemek, a to pokud možno na území téže obce, ve které se nachází převážná část pozemku původního.

(3) Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 se nevztahují ustanovení o ochraně zemědělského z půdního fondu 23).

§ 60 

Vyvlastnění a obligatorní převod práva hospodaření

(1) Vyvlastnit nemovitost či práva k ní za účelem ochrany přírody a krajiny lze v případech stanovených zvláštním předpisem.24)

 

(2) Při vyvlastňování podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštních předpisů o vyvlastnění,25) a to na návrh orgánu ochrany přírody.

(3) Právo hospodaření k nemovitosti ve státním vlastnictví může převést orgán ochrany přírody z důvodů a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 na sebe. Převod práva hospodaření je bezúplatný; úplatně lze právo hospodaření převést pouze v případech, kdy převádějící nabyl nemovitost úplatně.

(4) Podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle odstavce 3 upraví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

§ 61

Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků

(1) Vlastníci nezastavěných pozemků ležících mimo (sídelní útvary) zastavěné území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací (,) a národních přírodních památek (a vlastníci jeskyní) jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi (orgánu ochrany přírody) státu. Jde-li o pozemek na území národního parku nebo jeho ochranného pásma, podává se nabídka správě národního parku; v ostatních případech se podává příslušné správě chráněné krajinné oblasti. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od obdržení nabídky pozemku písemně závazný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit. Porušení předkupního práva státu má za následek neplatnost převodní smlouw, a to i v případě bezúplatného převodu.

(2) K zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území (či významných krajinných prvků) do vlastnictví státu lze poskytnout příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České republiky.7)

(3) Právní úkon, který je v rozporu s ustanoveními § 23, § 32, § 33 odst. 2, § 35 odst. 3 a § 36 odst. 2 je neplatný

§ 62

Vstup na pozemky

(1) Pracovníci všech orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své pracovní činnosti prokáží služebním průkazem, a jimi pověřené osoby, které se prokáží pověřením, mají právo vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky a do cizích zařízení či budov s výjimkou obydlí při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny. Mohou přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí. Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva vlastníka.

(2) Za škody způsobené pracovníky orgánu ochrany přírody při výkonu jejich činnosti podle odstavce 1 odpovídá stát. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami a ozbrojenými sbory se řídí zvláštními předpisy.2ó)

§ 63

Přístup do krajiny

(1) Veřejně přístupné účelové komunikace,27) stezky a pěšiny mimo zastavěné území obcí není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.

(2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky (ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby), pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti28) či sousedských práv.29) Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.3o)

(3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.31 )

(4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.

§ 64

Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody

Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody nařízením po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.

§ 65

Dotčení zájmů ochrany přírody

Orgán státní správy vydávající rozhodnutí podle zvláštních předpisů,32) jimiž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, tak činí jen po dohodě s orgánem ochrany přírody, není-li v tomto zákoně předepsán jiný postup.

§ 66

Omezení a zákaz činnosti

Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat.

 

HLAVA DRUHÁ

§ 67

Povinnosti investorů

(1) Ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle části druhé, třetí a čtvrté tohoto zákona (dále jen "investor"), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny , (a) živočichy a ekosystém (dále jen "biologické hodnocení"), pokud o jeho nezbytnosti rozhoduje orgán ochrany přírody příslušný k povolení zamýšleného zásahu. Fyzickou či právnickou osobu, která biologické hodnocení provede, schválí na návrh investora nebo účastníka v příslušném řízení orgán ochrany přírody s ohledem na její kvalifikační, technické a jiné předpoklady. Podrobnosti biologického hodnocení upraví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(2) Provedení biologického hodnocení podle odstavce 1 se neuloží, pokud je součástí jiného ekologického hodnocení podle obecně závazných právních předpisů na ochranu životního prostředí 33) a splňuje zároveň požadavky na biologické hodnocení.

(3) Přírodovědný průzkum a biologické hodnocení podle odstavců 1 a 2 se využívá jako podklad pro rozhodování orgánu ochrany přírody.

(4) Vyplyne-li z tohoto zákona nebo z jiných právních předpisů nebo z výsledku biologického hodnocení podle odstavce 1 či 2 potřeba zajištění přiměřených náhradních opatření k ochraně přírody (například vybudování technických zábran, přemístění živočichů a rostlin), je investor povinen tato opatření realizovat na svůj náklad. O rozsahu a nezbytnosti těchto opatření rozhodne orgán ochrany přírody.

(5) Přírodovědný průzkum a biologické hodnocení nařídí provést orgán ochrany přírody vždy, když má být zamýšleným zásahem dotčena významná evropská lokalita nebo ptačí oblast. Ustanovení odstavce 2 platí i pro tyto případy.

§ 68

Opatření ke zlepšování přírodního prostředí

(1) Vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability.

(2) K provádění (péče o pozemky z důvodů ochrany přírody) opatření podle odstavce 1 mohou uzavírat orgány ochrany přírody, kraje či obce s vlastníky či nájemci pozemků písemné dohody.

(3) Orgány ochrany přírody jsou oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle odstavce 1, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvků.

(4) Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění zásahů podle odstavce 3 a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na pozemky a do zařízení a budov s výjimkou obydlí. Orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či nájemce o rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům či nájemcům pozemků v souvislosti s těmito zásahy odpovídá orgán ochrany přírody, který zásahy nařídil. Tím není dotčena odpovědnost osob provádějících tyto zásahy.

§ 69

Finanční příspěvek

(I) K uskutečnění záměrů uvedených v § 68 odst. (2) 1 lze poskytnout finanční příspěvek vlastníkům nebo nájemcům dotčených pozemků za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí.

(2) Finanční příspěvek lze též poskytnout osobě, která provede náhradní ochranné opatření podle § 49 či 50.

(3) Příspěvek podle odstavce 1 může poskytnout na základě písemné dohody orgán ochrany přírody kraj nebo obec. Bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku i náležitosti dohody o jeho poskytování stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(4) Příspěvek podle odstavce 1 lze poskytovat i ze Státního fondu životního prostředí České republiky 7)

 

HLAVA TŘETÍ

§ 70

Účast občanů

(1) Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení 34) a dobrovolných sborů či aktivů při orgánech ochrany přírody.

(2) Místně příslušná organizační jednotka občanského sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněna, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla předem informována o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona.

(3) Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů od zahájení řízení orgánu státní správy, který řízení zahájil; v tomto případě má postavení účastníka řízení.35)

§ 71

Účast obcí a krajů

(1) Obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem. Obce a kraje se v samostatné působnosti účastní na ochraně přírody a krajiny (§ 68 odst. 2 a § 69 odst. 3).

(2) Orgány (státní) ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel.

(3) (Orgány obce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány státní správy.) Obec je účastníkem správního řízení podle tohoto zákona, které se přímo dotýká jejího území, s výjimkou řízení podle § 87, § 88 a § 89, a pokud v téže věci nerozhoduje její orgán. Týká-li se správní řízení území více než deseti obcí, nejsou účastníky řízení podle tohoto ustanovení obce, ale kraje.

§ 72

Právo na informace v ochraně přírody a krajiny

(1) Orgány, které vykonávají státní správu v ochraně přírody podle tohoto zákona a prováděcích předpisů, jsou povinny v rozsahu své působnosti (vést přehled informací, který obsahuje zejména

a) normativní správní akty v ochraně přírody,

b) návrhy na zahájení správního řízení,

c) vydaná rozhodnutí včetně rozhodnutí v odvolacím nebo přezkumném řízení,

d) všechny písemné a jiné podklady pro vydaná rozhodnutí, zejména zápisy, protokoly, svědecké výpovědi, písemné důkazy, odborné posudky,

e) návrhy na vyhlášení části přírody za zvláště chráněnou a vyjádření vlastníků či nájemců pozemků k tomuto záměru (§ 40 a 55),

f) jiné důležité informace, které se vztahují k výkonu a řízení ochrany přírody známé příslušnému orgánu, zejména údaje o stavu a vývoji přírodního prostředí.)

zabezpečovat zdroje informací pro informační systém 36) ochrany přírody. Informační systém ochrany přírody spravuje ministerstvo. Obsah informačního systému ochrany přírody stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Orgány ochrany přírody podporují vzdělání a šíření informací o nezbytnosti ochrany přírody se zvláštním zaměřením na zvláště chráněná území, soustavu NATURA 2000 [§ 3a písm. i], živočichy i rostliny, jejich stanoviště a ekosystémy.

§ 72a

Ústřední seznam ochrany přírody

(l) Ústřední seznam ochrany přírody (dále jen "ústřední seznam") je veřejný seznam, ve kterém jsou zapsány a evidovány zvláště chráněná území, památné stromy (§ 46), zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů a registrovaní zvláště chránění živočichové (§ 54 odst. 2). Ústřední seznam je součástí informačního systému ochrany přírody (§ 72).

(2) Do ústředního seznamu se zapisují i významné evropské lokality (§ 3a písm. j) a ptačí oblasti [§ 3a písm. l).

(3) Ústřední seznam tvoří:

     

  1. evidence zvláště chráněných částí přírody (dále jen "evidence"),

     

  2. sbírka listin.

(4) Organizační složka státu pověřená správou ústředního seznamu na požádání vyhotoví výpis z evidence Výpis je veřejnou listinou. Při poskytování jiných informací z ústředního seznamu se postupuje podle obecných právních předpisů o poskytování informací 36a)

(5) Každé vyhlášení, změnu nebo zrušení zvláště chráněného území nebo památného stromu oznámí orgán ochrany přírody příslušnému katastrálnímu orgánu 36b) a organizační složce státu pověřené správou ústředního seznamu do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Stejným způsobem oznámí orgány ochrany přírody organizační složce pověřené správou ústředního seznamu jimi vydané výjimky a odchylky (§ 43, § 46 a § 56), které se přímo týkají zvláště chráněného území, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nebo památného stromu.

(6) U pozemků, na nichž se nachází zvláště chráněné území, ochranné pásmo zvláště chráněného území nebo památný strom, se v katastru nemovitostí 4b) uvádí údaj o této skutečnosti.

(7) Každou registraci zvláště chráněného živočicha (§ 54 odst. 2) nebo její změnu oznámí orgán ochrany přírody, který ji provedl, organizační složce pověřené správou ústředního seznamu do 15 dnů ode dne jejího provedení.

(8) K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro účely ochrany přírody a pro vymezování zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem (§ 42) jsou orgány ochrany přírody oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí 4a)

(9) Správní orgány a osoby vykonávající státní správu poskytují organizační složce státu pověřené správou ústředního seznamu bezplatně údaje potřebné pro vedení ústředního seznamu.

(10) Podrobnosti o obsahu a vedení ústředního seznamu, o obsahu výpisu z evidence a o obsahu oznámení podle odstavce 5 a 7 stanoví ministerstvo vyhláškou, v níž také určí organizační složku státu pověřenou správou ústředního seznamu.

§ 73

Věda a výzkum

(1)Orgány ochrany přírody zajišťují odborné a vědecké informace o druzích rostlin a živočichů, stanovištích a ekosystémech vyskytujících se v obvodu jejich působnosti Kraje mohou k tomuto účelu zřídit právnickou osobu nebo organizační složku. Získané informace předávají orgány ochrany přírody do informačního systému ochrany přírody (§ 72), rozsah a způsob předávání informací může stanovit ministerstvo vyhláškou.

((I)) (2) Stát podporuje výzkum zaměřený na ochranu přírody a krajiny. Při ochraně přírody a krajiny, zejména při vyhlašování a ochraně zvláště chráněných částí přírody, popřípadě při upuštění od jejich ochrany, v přípravě plánu péče o vybraná zvláště chráněná území a při zajišťování programů péče o zvláště chráněné druhy spolupracují orgány ochrany přírody s odborně kvalifikovanými právnickými a fyzickými osobami.

((2)) (3) Odborné expertízy v ochraně přírody a krajiny, plány péče, inventarizaci a výzkum (zvláště chráněných částí přírody, vyžadující zásahy do jejich ochranných podmínek,) mohou orgány ochrany přírody zadat ("nebo povolit") jen těm fyzickým či právnickým osobám, které mají pro tuto činnost kvalifikační nebo odborné předpoklady.

§ 74

Spolupráce při ochraně přírody

( 1 ) Orgány ochrany přírody se aktivně podílejí na mezinárodní spolupráci v ochraně přírody, zajišťují závazky vyplývající z mezinárodních úmluv, programů a projektů přijatých k ochraně přírody. K zajištění úkolů vyplývajících z mezinárodních závazků může v mezích své působnosti ministerstvo životního prostředí vydat obecně závazný právní předpis.

(2) Zvláštní péči věnují orgány ochrany přírody vyhlašování a ochraně území hraničících se zvláště chráněnými územími Slovenské republiky a států sousedících s Českou republikou, jakož i ochraně živočichů pohybujících se volně přes státní hranice a přírodních zdrojů přesahujících hranice České republiky.

ČÁST ŠESTÁ

ORGÁNY A STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY[HaM7]

HLAVA PRVNÍ

§ 75

Orgány ochrany přírody

(1) (Orgány ochrany přírody jsou) Orgány státní správy ochrany přírody (dále jen "orgány ochrany přírody ") jsou:

a) orgány obce v přenesené působnosti,

b)(okresní úřady) pověřené obecní úřady,

c) kraje,

d) (správy národních parků a chráněných krajinných oblastí) správy národních parků a Správa zvláště chráněných území,

e) Česká inspekce životního prostředí, 37)

f) ministerstvo (životního prostředí).

(2) (Orgány ochrany přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona.) Ministerstvo stanoví vyhláškou předpoklady pro funkcí v orgánech ochrany přírody, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost.

§ 76

(Působnost obcí

(1) Obce

a) účastní se na ochraně přírody a krajiny ve svých územních obvodech podle § 68 odst. 2, §69 odst. 2a § 71,

b) povolují s výjimkou území národních parků kácení dřevin a jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8, ukládají náhradní výsadbu podle § 9 s výjimkou území národních parků a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2,

c) vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti podle § 63 odst. I.

(2) Pověřené obecní úřady 38)

a) registrují významné krajinné prvky podle § 6,

b) vydávají závazná stanoviska podle § 4 odst. 2 k zásahům do registrovaných krajinných prvků,

c) hodnotí a vymezuji místní systém ekologické stability,

d) vyhlašují památné stromy a jejich ochranná pásma podle § 46 odst. 1 a udělují souhlas k jejich ošetřování podle § 46 odst. 2,

e)vydávají souhlas ke zřizování či rušení účelových komunikací, stezek a pěšin podle § 63 odst. 1,

f)ukládají pokuty za přestupky podle § 87 odst. 1 a za protiprávní jednání podle § 88 odst. 1, mimo území národních parků a chráněných krajinných oblastí.

(3) Působnost pověřených obecních úřadů podle odstavce 2 se nevztahuje na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek .

(4) Statutární města 38) vykonávají státní správu v ochraně přírody v rozsahu svěřeném. obcím, pověřeným obecním úřadům a okresním úřadům (§ 77).

     

  1. Na území hlavního města Prahy vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny

a)Magistrátní úřad hlavního města Prahy39) s působností okresního úřadu podle § 77,

b)orgány městských částí 39) s působností obecních úřadů a pověřených obecních úřadů podle tohoto zákona kromě působnosti podle § 76 odst. 2 písm. a) až d).)

Přenesená působnost obcí

(1) Orgány obce v přenesené působnosti

a) (povolují) s výjimkou území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a pozemků ve vlastnictví obce povolují kácení dřevin a jsou oprávněny k pozastavení omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 a ukládají náhradní výsadbu podle § 9 (s výjimkou území národních parků a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2)

(b) vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2,

(b)) c) vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti podle § 63 odst. 1.

(2) Statutární města 38) vykonávají státní správu v ochraně přírody v rozsahu svěřeném obcím a pověřeným obecním úřadům (§ 76 a 77).

(3) Na území hlavního města Prahy39) vykonávají městské části39a) státní správu v ochraně přírody a krajiny

a) v rozsahu svěřeném obecnímu úřadu v přenesené působnosti,

b) ve věci vydávání souhlasu ke zřizování či rušení (účelových komunikací, stezek a pěšin) cest podle § 63 odst. l,

c) ve věci rozhodování o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst 1 a ukládání povinnosti provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2,

d) ve věci ukládání pokut podle § 87 a § 88,

e) v dalších věcech, které jsou jim svěřeny Statutem hlavního města Prahy 39)  

§ 77

(Působnost okresních úřadů

(I) Okresní úřady zpracovávají koncepci ochrany přírody a krajiny v okrese a vykonávají státní správu v ochraně přírody ve svém územním obvodu, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody (§ 76, 79 a 80) a nejde-li o území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti (§ 78).

(2) Okresní úřady dále vedou výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody (§ 42 a 47) v obvodu své územní působnosti. Mohou si vyhradit, jsou-li pro to závažné důvody, působnost obce ve věcech podle § 76 odst. 1 písm. b) a působnost pověřených obecních úřadů ve věcech podle § 76 odst. 2. Ukládají pokuty podle tohoto zákona, nejsou-li příslušné jiné orgány ochrany přírody (§ 76 odst. 2 písm. f) a § 78 odst. 2).

(3) Okresní úřady mohou vydat vyhlášku podle § 5 odst. 1 tohoto zákona k omezení nebo zákazu rušivé činnosti, vyhlášku o zřízení přírodního parku podle § 12 odst. 3, vyhlášku o zřízení přírodní rezervace podle § 33, vyhlášku o zřízení přírodní památky podle § 36.)

(1) Pověřené obecní úřady vykonávají státní správu v ochraně přírody ve svém územním obvodu, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody (§ 76, 77a, 79 a 80) a nejde-li o území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo jejich ochranného pásma (§78),

a) vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability (§ 4 odst. 1),

b) vydávají souhlas k zásahům do významných krajinných prvků (§ 4 odst.)

c) mohou vydávat nařízení podle § 5 odst. 1 k omezení nebo zákazu rušivé činnosti a podle § 5 odst. 7,

d) registrují významné krajinné prvky (§6),

e)podílí se na vytváření ústředního seznamu pro svůj územní obvod (§ 72a),

f)vyhlašují památné stromy a jejich ochranná pásma a zajišťují jejich ochranu 46),

g)mohou vyzvat k prokázání povoleného způsobu nabytí zvláště chráněné rostlin, zvláště chráněného živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv (§ 54 odst. 1) a vyzvat k prokázání totožnosti (§ 54 odst. 2)

h)vydávají souhlas ke zřizování či rušení cest podle § 63 odst. 1,(HaM8)

i)ukládají opatření podle § 66,

j)vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny(§ 85),

k)rozhodují o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1 a ,ukládají povinnosti provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2

l)ukládají pokuty za přestupky podle § 87 vyjma § 87 odst. 3 písm. i, pokud se jedná o jedince druhů chráněných podle zvláštního předpisu 4a),

m)ukládají pokuty za protiprávní jednání podle § 88 vyjma § 88 odst. 2 písm. k), pokud se jedná o jedince druhů chráněných podle zvláštního předpisu4a~,

n)odebírají nedovoleně držené jedince podle § 89, vyjma jedinců druhů chráněných podle zvláštního předpisu 4a),

(2) Pověřené obecní úřady dále na území, pro které jsou pověřeny, vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody (§ 76, 77a, 79, 80) a nejde-li o území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo jejich ochranného pásma (§ 78).

(3) Pověřený obecní úřad si může vyhradit, (jsou-li pro to závažné důvody,), působnost obecního úřadu v přenesené působnosti ve věcech podle § 76 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.

§ 77a

Působnost krajů

(1) Kraje v samostatné působnosti zpracovávají ve spolupráci s ministerstvem prognózy; koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku či jejich ochranné pásmo.

(2) Krajské úřady v přenesené působnosti ve svém územním obvodu, nejde-li o území národního parku nebo chráněné. krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky či jejich ochranného pásma ,

a) vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability § 4 odst. 1),

b) vydávají závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (§ 4 odst. 3),

c) (vydávají souhlasy k povolení ke zpřístupňování či změně využití jeskyní (§ 10 odst. 2)) udělují výjimky ze zákazů stanovených pro jeskyně (§ 10 odst. 2) a vydávají povolení k činnostem v jeskyních (§ 10 odst. 3)

d) mohou vydat nařízení o zřízení přírodního parku a stanovit omezení využití jeho území (§ 12 odst:3)

e) rozhodují o vyhlášení území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných a živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů za přechodně chráněnou plochu (§ 13 odst. 1),

f) rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích (§ 34 odst. 2), popř. to mohou stanovit nařízením,

g) vyhlašují přírodní rezervace (§ 33) a přírodní památky (§ 36) a jejich ochranná pásma, stanoví jejich bližší ochranné podmínky (§ 33 a § 36) a zajišťují péči o ně

h) udělují výjimky (§ 43) ze zákazů v přírodních rezervacích (§ 34 odst. 1) a přírodních památkách (§ 36 odst. 3),

i) vydávají souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek (§ 44 odst. 2),

j) vydávají předchozí souhlasy k činnostem podle § 37 odst. 2 na území ochranných pásem přírodních rezervací a přírodních památek,

k) schvalují plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky (§ 38 odst. 2)

l) uzavírají smlouvy o zřízení (přírodních rezervací a přírodních památek včetně jejich ochranných pásem) ochrany stanovišť vzácných a ohrožených druhů živočichů, která jsou vázána na budovy nebo uměle vytvořené podzemní prostory (§ 39),

m) vydávají předchozí stanovisko a mohou uložit náhradní ochranné opatření podle § 50 odst. 3,

(n) zajišťují záchranné programy ohrožených zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§ 52),

o) povolují výjimky.z ochranných podmínek ohrožených zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§ 56),)

n) registrují zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči (§ 54),

o) mohou vyzvat k prokázání povoleného způsobu nabytí zvláště chráněné rostliny, zvláště chráněného živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv (§ 54 odst. 1) a vyzvat k prokázání totožnosti (§ 54 odst. 2),

p) podílí se na vytváření ústředního seznamu pro svůj územní obvod (§ 72a),

r) podávají návrhy na vyvlastnění (§ 60 odst. 2) a mohou převést právo hospodaření k nemovitosti (§ 60 odst. 3),

s) ukládají opatření podle § 66,

t) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny (§ 85),

u) spolupracují s ostatními správními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy a vzdělání,

v) ustanovují stráž přírody (§ 81) ve svém územním obvodě,

w) jsou odvolacími orgány proti rozhodnutí vydaným obecním úřadem nebo pověřeným obecním úřadem.

(3) Zahájí-li řízení v téže věci tentýž den pověřený obecní úřad a krajský úřad, provede řízení pověřený obecní úřad.

(4) Orgán kraje v přenesené působnosti zajišťuje péči o přírodní rezervace, přírodní památky, přírodní parky a přechodně chráněné plochy v obvodu své působnosti.

§ 78

(Působnost správ národních parků
a chráněných krajinných oblastí

(1) Na území národních parků, chráněných krajinných oblasti a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny správy národních parků a chráněných krajinných oblastí (dále jen "správa"), není-li podle tohoto zákona příslušná obec, ministerstvo životního prostředí nebo Česká inspekce životního prostředí. Přehled správ na území České republiky a jejich sídla jsou uvedeny v příloze tohoto zákona. Správa národního parku Šumava vykonává též působnost Správy chráněné krajinné oblasti Šumava.

(2) Správy vedou výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody (§ 42 a 47) v obvodu své územní působnosti. Mohou si vyhradit působnost obce ve věcech podle § 76 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c) až e), jsou-li pro to závažné důvody; projednávají a ukládají pokuty podle tohoto zákona za přestupky a protiprávní jednání na území národních parků a chráněných krajinných oblastí. Jsou oprávněny k vydání vyhlášky o zřízení přírodních rezervací (§ 33) a přírodních památek (§ 36). Správy přezkoumávají rozhodnutí orgánů obcí vydaná ve správním řízení na úseku ochrany přírody a krajiny.

 

(3) Správy plní zároveň úkoly odborných organizací ochrany přírody ve svých územních obvodech. Přitom zejména provádějí potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, spolupracuji s výzkumnými a vědeckými pracovišti, zajišťují strážní, informační a kulturně výchovnou činnost.

(4) Správy národních parků dále vykonávají na území národních parků působnost svěřenou podle zvláštních předpisů okresním úřadům, obcím a pověřeným obecním úřadům na úseku rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu.40)

(5) Správy národních parků navrhují plán péče o národní park (§ 18), vydávají vyhlášku o návštěvním řádu národního parku (§ 19) a poplatcích v národním parku (§ 24 odst. 3), povolují výzkumnou činnost na území národních parků (§ 73) a zřizují radu (§ 20).)

Působnost správ národních parků a Správy zvláště chráněných území

(1) Zřizuje se Správa zvláště chráněných území jako správní úřad se sídlem v Praze V jejím čele stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr životního prostředí. Podrobnosti o jejím vnitřním organizačním členění upraví její statut, který schvaluje ministerstvo. Přehled dosud vyhlášených chráněných krajinných oblastí je uveden v příloze tohoto zákona.

(2) Zřizují se správy národních parků jako správní úřady. Sídla správ dosud vyhlášených národních parků jsou uvedena v příloze tohoto zákona. V čele správy národního parku stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr životního prostředí. Podrobnosti o jejím vnitřním organizačním členění upraví její statut, který schvaluje ministerstvo. Tímto ustanovením není dotčeno zřízení Správy Národního parku České Švýcarsko.40)

(3) Není-li podle tohoto zákona příslušný orgán obce v přenesené působnosti nebo ministerstvo, vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny

a) správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem,

b) Správa zvláště chráněných území na území chráněných krajinných oblastí včetně jejich ochranných pásem a dále na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o území národních parků nebo jejich ochranných pásem.

Tím není dotčena působnost České inspekce životního prostředí na těchto územích.

(4) Správy národních parků a Správa zvláště chráněných území (dále jen "správy") v obvodu své územní působnosti:

a)vymezují a hodnotí místní a regionální systém ekologické stability (§ 4 odst. 1),

b)udělují výjimky ze zákazů stanovených pro jeskyně § 10 odst. 2) a vydávají povolení k činnostem v jeskyních (§ 10 odst. 3)

c) vydávají povolení ke zřizování turistických tras a ke vstupu mimo silnice a místní komunikace a mimo turistické trasy v národních přírodních rezervacích (§ 29 odst. 4),

d) zajišťují zpracování plánů péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky a dále o přírodní rezervace a přírodní památky v obvodu své působnosti (§ 38 ~odst. 1),

e) zajišťují zpracování lesních hospodářských plánů pro lesy na území národního parku a jeho ochranného pásma (§ 38 odst. 3),

f) ukládají opatření podle § 66,

g)podílí se na vytváření ústředního seznamu pro svůj územní obvod (§ 72a),

h)ustanovují stráž přírody (§ 81) ve svém územním obvodě,

i)rozhodují o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1 a ukládají povinnosti provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2,

j) ukládají pokuty podle § 87 a § 88,

k) odebírají nedovoleně držené jedince podle § 89,

l) plní úkoly nadřízeného orgánu ve správním řízení vůči orgánům obce v přenesené působnosti,

m) mohou si vyhradit působnost orgánu obce v přenesené působnosti ve věcech podle § 76 odst. 1 písm. a), jsou-li pro to závažné důvody

n) vykonávají další činnosti, které jsou jim svěřeny zákonem.

(5) Působnosti podle části čtvrté tohoto zákona, s výjimkou § 46 a § 47, vykonává na celém území České republiky Správa zvláště chráněných území, není-li příslušná správa národního parku nebo ministerstvo. Tím není dotčena působnost České inspekce životního prostředí.

(6) Správy jsou oprávněny k vydání nařízení podle tohoto zákona v obvodu své působnosti (§ 5 odst. 1 a 7, § 19, § 21, § 22 odst. 1, § 24, § 26a, § 33 odst. 1, § 36 odst. l, § 45 odst l, § 64). Nařízení musí být vyhlášena. Vyhlášení se provede tak, že se nařízení vyvěsí na úřední desce správy po dobu 15 dnů, což je podmínkou jeho platnosti. Dnem vyhlášení je první den vyvěšení nařízení na úřední desce. Kromě toho může správa uveřejnit nařízení způsobem v místě obvyklým.

(7) Nařízení správy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti. V případě, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem může nařízení správy nabýt platnosti a účinnosti již dnem vyhlášení. Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, a skutečnost, že nařízení nabývá dřívější účinnosti, v něm musí být uvedeny.

(8) Nařízení musí být každému přístupné na pověřených obecních úřadech a obecních úřadech v obcích, jejichž územního obvodu se týká. Nařízení zašle správa neprodleně ministerstvu.

(9) Odporuje-li nařízení správy nebo jeho část zákonu nebo jinému právnímu předpisu vydanému k provedení zákona, pozastaví ministerstvo jeho výkon. Pozastavení je účinné dnem doručení jeho písemného vyhotovení správě. Pokud do 30 dnů od jeho pozastavení nezjedná správa nápravu, podá ministr životního prostředí návrh Ústavnímu soudu 40a) na zrušení nařízení nebo jeho části. Pozastavení výkonu nařízení správa neprodleně zveřejní na své úřední desce po dobu 15 dnů. Současně zabezpečí, aby toto opatření bylo zveřejněno po stejnou dobu na úředních deskách dotčených obecních úřadů.

(10) Je-li opatření správy v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem vydaným na základě zákona a v jeho mezích, usnesením vlády nebo směrnicemi ústředních správních úřadů a nejde-li o rozhodování ve správním řízení, zruší je ministerstvo.

(11) Pozastavení výkonu nařízení nebo zrušení jiného opatření správa neprodleně zveřejní na své úřední desce po dobu 15 dnů. Současně zabezpečí, aby toto opatření bylo zveřejněno po stejnou dobu na úředních deskách dotčených obecních úřadů.

(12) Správy vykonávají odbornou péči o zvláště chráněná území uvedená v odstavci 3. Přitom zejména zajišťují potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, spolupracují s výzkumnými a vědeckými pracovišti, zajišťují péči o zvláště chráněné části přírody a vykonávají strážní informační a kulturně výchovnou činnost Za tím účelem mohou hospodařit s nemovitostmi ve vlastnictví státu.

(13) Správy národních parků dále vykonávají na území národních parků působnost svěřenou podle zvláštních předpisů orgánům obce v přenesené působnosti, pověřeným obecním úřadům a orgánům kraje v přenesené působnosti na úseku státní správy lesů a ochrany zemědělského půdního fondu 40b)

(14) S majetkem podle § 78 odst. 12 hospodaří příslušné správy nebo právnické osoby, kterou k tomuto účelu správy zřídí.

§ 79

Působnost ministerstva životního prostředí

 (1) Ministerstvo životního prostředí je ústředním (orgánem státní správy) správním úřadem ochrany přírody v České republice.

(2) Ministerstvo životního prostředí

a) zpracovává ve spolupráci s kraji v samostatné působnosti prognózy a koncepce strategie ochrany přírody v České republice,

b) koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a krajiny,

c) spolupracuje s ministerstvem školství České republiky v zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,

d) zabezpečuje mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany přírody a krajiny,

e) může zřídit organizační složku státu, veřejně prospěšnou společnost nebo příspěvkovou organizaci pro plnění odborných úkolů v ochraně přírody a krajinya9~,

f)informuje Komisi Evropského společenství a podává jí zprávy v souladu se směrnicí o stanovištích a směrnicí o ochraně volně žijících ptáků.

(3) Ministerstvo životního prostředí dále

a) provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability,

b) vydává vyhlášky, kterými se vyhlašují národní přírodní rezervace (§ 28) a národní přírodní památky (§ 35) (,) a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů (§ 48) (a nerostů (§ 51)) a jimiž se stanoví bližší podmínky jejich ochrany,

c) vydává vyhlášky, kterými vymezuje zóny (ochrany přírody) národních parků (§ 17) (,) a chráněných krajinných oblastí (§ 27),

d) (schvaluje plán péče o národní park (§ 18), národní přírodní rezervaci a národní přírodní památku (§ 38) a plán péče chráněné krajinné oblasti (§ 27),) schvaluje plán péče o národní park, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku, chráněnou krajinnou oblast a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území (§ 38),

e) (zajišťuje záchranné programy (§ 52) kriticky ohrožených a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů,) schvaluje programy péče o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů (§ 52)

f) (uděluje výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných kriticky a silně ohrožených druhů rostlin, živočichů a výjimky z ochranných podmínek nerostů (§ 56),) vydává vyhlášky (§ 56 odst 1), kterými stanoví pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů odchylky od ustanovení § 49 a § 50 a vydává vyhlášky (§ 56 odst. 6), kterými stanoví zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, na které se některá ustanovení § 48 odst 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 nebo 5 nevztahují,

g) uděluje souhlasy k činnostem v národních přírodních rezervacích a v národních přírodních památkách ((§ 44)) (§ 30, 31, § 37 odst. 2 a § 44 odst. 2), pokud je nepřenese na (okresní úřad) či správu,)

(h))(g) (je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgánem kraje v přenesené působnosti či správou,) plní úkoly nadřízeného orgánu ve správním řízení vůči správám, České inspekci životního prostředí a krajským úřadům v přenesené působnosti,

h) vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody (§ 85 odst. 2),

i) vykonává funkci ústředního orgánu státní správy (ve věcech lesního hospodářství) lesů, myslivosti a rybářství na území národních parků a jejich ochranných pásem a schvaluje lesní hospodářské plány pro lesy v národních parcích a jejich ochranných pásmech,

j) vydává povolení k vývozu paleontologických nálezů (§ 11 odst. 3), (k vývozu zvláště chráněných rostlin, živočichů (a nerostů (§ 53), k výzkumu v národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a kriticky či silně ohrožených druhů rostlin a živočichů (§ 73)),

(k) vydává souhlas k vývozu či dovozu rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami (§ 5 odst. 6),)

(1)) k) vykonává působnost orgánu ochrany přírody na (pozemcích určených pro účely obrany státu,Ql)) území vojenských újezdů,2) není-li zákonem stanoveno jinak (§ 91 ); tím není dotčena působnost České inspekce životního prostředí na tomto území,

(m)) l) oznamuje záměr vyhlášení národního parku, chráněné krajiné oblasti (a) , národní přírodní rezervace a národní přírodní památky (§ 40 odst. 1),

(n)) vydává předchozí stanovisko ke způsobu běžného obhospodařování (§ 49 odst. 4),)

(o)) m) řídí činnost správ a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem (.) ,

n) uděluje výjimky (§ 43) ze zákazů v národních parcích (§ 16 odst. 1 písm. a/, b/ a c/ a odst 2 písm a/, b/ a c), chráněných krajinných oblastech (§ 26 odst. 1 písm. a/, odst 2 písm a/ a odst 3 písm b), národních přírodních rezervacích (§ 29 odst 1 písm a/, b/, c/, d/ a e/, § 34 odst. 1 písm. a/, c/ a f/ a § 36 odst. 3 písm. a/ a c) a národních přírodních památkách (§ 35 odst. 2 písm. a/, b/, c/, d/ a e),

o)sestavuje národní seznam a schvaluje seznam ptačích oblastí (§ 45a)

o) ruší nesprávná opatření správ (§ 78)

p) uděluje licence záchranným stanicím (§ 53),

(§ 79a

(1) Orgán kraje v samostatné působnosti zpracovává ve spolupráci s ministerstvem prognózy a koncepce strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o území národního parku chráněné krajinné oblasti.

(2) Orgán kraje v přenesené působnosti,

     

  1. spolupracuje s ostatními správními úřady na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání

     

  2. je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným okresním úřadem.)

§ 80

Působnost České inspekce životního prostředí

( 1 ) (Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce") dozírá, jak jsou právnickými a .fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání. Inspekce je oprávněna, stejně jako okresní úřady a správy, vyžadovat prokázání původu podle § 54, ukládat opatřeni podle § 66 a odebírat nedovoleně držené jedince podle § 89.)

Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce") dozírá, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání. Inspekce je oprávněna vyžadovat prokazování původu a totožnosti podle § 54, ukládat opatření podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2 a odebírat nedovoIeně držené jedince podle § 89.

(2) Inspekce je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin.

(3) Inspekce ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za porušení povinností při ochraně přírody a krajiny podle tohoto zákona. Inspekce může zahájit řízení o uložení pokuty pouze tehdy, nezahájil-li je již pověřený obecní úřad, (okresní úřad) krajský úřad nebo správa. Pokud řízení o pokutě zahájí pověřený obecní úřad, (okresní úřad) krajský úřad nebo správa a inspekce ve stejný den, provede řízení o uložení pokuty (pověřený obecní úřad, (okresní úřad) krajský úřad nebo správa) inspekce. O zahájení řízení o uložení pokuty se inspekce a pověřený obecní úřad, okresní úřad nebo správa vzájemně informují. (O odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje ministerstvo životního prostředí.)

(4) (Úkoly inspekce plní inspektoři, kteří se prokazují služebními průkazy.

Úkoly inspekce plní inspektoři. Při výkonu svých kompetencí se prokazují služebními průkazy. Inspektoři jsou oprávněni:

a) zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody

b) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,

c) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky poprípade obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky

(5) V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části druhé, třetí a čtvrté tohoto zákona je inspektor oprávněn přikázat tomu, kdo provádí rušivou činnost, aby od dalšího takového jednání upustil. Příkaz je účinný okamžikem oznámení. Jde-li o činnost právnické osoby nebo fyzické osoby při výkonu podnikatelské činnosti, učiní inspektor oznámení komukoli, kdo plní její úkoly.

§ 81

Stráž přírody

(1) (Okresní úřady) Správy nebo krajské úřady v přenesené působnosti (dále jen "ustanovující úřady") ustanovují stráž přírody (zejména) i z řad dobrovolných pracovníků. Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny.

(2) Stráž přírody (se skládá ze strážců a zpravodajů, které) jmenuje a odvolává územně příslušný (okresní úřad nebo správa) ustanovující úřad.

     

  1. Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která
  1. je občanem České republiky,

     

  2. je starší 21 let,

     

  3. nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,

     

  4. má způsobilost k právním úkonům,

     

  5. je zdravotně způsobilá,

f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,

g) složila před (okresním úřadem) orgánem kraje v přenesené působnosti nebo správou slib tohoto znění: "Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.".

(4) (Stráži přírody vydají okresní úřad a správa služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. Ir průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Okresní úřad a správy vedou evidenci stráží přírody.)

Ustanovující úřad

a) vydá stráži ochrany přírody služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody a současně v průkazu stanoví obvod její působnosti,

b) vede evidenci stráží přírody ve svém územním obvodu.

(5) Stráž přírody je povinna oznámit (okresnímu úřadu nebo správě) ustanovujícímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.

(6) (Okresní úřad nebo správa ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad nebo správa může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osob,. která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž okresní úřad nebo správa zrušily ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto okresnímu úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.)

Ustanovující úřad, ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3, nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Ustanovující úřad může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž ustanovující úřad zrušil ustanovení stráží ochrany přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu ochrany přírody služební odznak a průkaz stráže přírody

(7) Na řízení o ustanovování stráže přírody se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(8) Funkce stráže přírody je čestná Stráž přírody má nárok na náhradu výdajů podle zvláštního zákona41) vzniklých při výkonu jejich činnosti. (a10)

((8)) (9) (Strážci jsou oprávněni) Stráž přírody je oprávněna:

a) zjišt'ovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,

b)ukládat a vybírat blokové pokuty 42) za přestupky na úseku ochrany přírody,

c)vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,

d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,

e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.

((9)) (10) V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části druhé, třetí a čtvrté tohoto zákona je (strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí územně příslušný orgán ochrany přírody. Opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany přírody nejpozději do I5 dnů od jeho vydání.) stráž přírody oprávněna přikázat tomu, kdo provádí rušivou činnost, aby od dalšího takového jednání upustil. Příkaz stráže je účinný okamžikem oznámení; jde-li o činnost fyzické osoby při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnické osoby učiní stráž oznámení tomu, kdo plní její úkoly. O svém příkazu stráž sepíše záznam, který bezodkladně předá územně příslušnému orgánu ochrany přírody Příkaz stráže rozhodnutím potvrdí, změní nebo zruší příslušný orgán ochrany přírody nejpozději do 15 dnů od vydání příkazu. Pokud tak neučiní, pozbývá příkaz účinnosti dnem následujícím po dni, kdy tato lhůta uplynula.

((10)) (11) Podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody stanoví ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.

 § 81a

Stráž přírody je při své činnosti povinna

a)prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak

b)dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,

c)oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody (orgánu, který ji ustanovil) ustanovujícímu úřadu, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.

§ 81b

(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.

(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou stráži přírody.

(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů.

(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu (orgán, který stráž přírody ustanovil) ustanovující úřad.

§ 82

Používání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody

(1) Nosit stejnokroje ochrany přírody mohou (pracovníci správ a inspekce) zaměstnanci útvarů ministerstva, správ, inspekce a krajů, které vykonávají státní správu ochrany přírody a krajiny.

(2) Podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

HLAVA DRUHÁ

§ 83

Řízení ve věcech ochrany přírody

(1) K ústnímu jednání přizve orgán ochrany přírody všechny jemu známé účastníky řízení. V případech, kdy rozhodnutí orgánů ochrany přírody může ovlivnit přírodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí orgán ochrany přírody termín a předmět ústního jednání také veřejnou vyhláškou vyvěšenou v těchto obcích.

((2) Jestliže je nařízeno ústní jednání, je povinen orgán ochrany přírody doručit předvolání k tomuto jednání účastníku řízení nejméně 15 dnů, ve zvláště složitých případech 30 dnů přede dnem ústního jednání. Stejnou dobu musí být vyvěšena veřejná vyhláška o ústním jednání.)

((3)) (2) V jednoduchých věcech rozhodne orgán státní ochrany přírody bezodkladně. V ostatních případech rozhodne do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení. Odvolací orgán může v odůvodněných případech uvedené lhůty prodloužit.

(3) Důvodem pro přerušení řízení může být též potřeba vyčkat průběhu vegetační sezóny nebo rozmnožovacího cyklu. Doba přerušení řízení nesmí v takovém případě přesáhnout jeden rok.

(4) Po dobu řízení o uložení povinnosti provést přírodovědný průzkum dotčených pozemků nebo biologické hodnocení (§67) a do doby předložení tohoto hodnocení orgánu ochrany přírody lhůty uvedené v odstavci 2 neběží.

(5) Neposkytuje-li podání účastníka řízení (žadatele) dostatečný podklad pro posouzení věci, zve jej orgán ochrany přírody, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, zejména o:

a)ekologické hodnocení podle zvláštních předpisů 42a)(M11),

b)konkretizaci způsobu činnosti nebo stavby,

c) posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné právem chráněné zájmy a upozorní jej, že jinak řízení zastaví. Pokud tak žadatel neučiní ve stanovené lhůtě, orgán ochranypřírody řízení zastaví. Náklady na posudky, které jsou třeba v řízení podle tohoto zákona, zahájeném z podnětu žadatele; hradí žadatel.

(6) Rozhodnutí podle tohoto zákona s výjimkou rozhodnutí podle § 6 odst. 1 a § 46 odst. 1 lze vázat na podmínky.

(7) Nevylučuje-li to povaha věci nebo nebrání-li tomu důležitý zájem některého z účastníků řízení, může orgán ochrany přírody spojit různá řízení podle tohoto zákona a vydat témuž žadateli nebo osobě, jíž má byt uložena povinnost, několik rozhodnutí společně. Za účelem spojení řízení si může nadřízený orgán ochrany přírody vyhradit rozhodnutí ve věci, o níž jinak přísluší rozhodnout podřízenému orgánu ochrany přírody.

§ 84

Změny a zrušení povolení

(1) Orgán ochrany přírody může z vlastního podnětu nebo na návrh účastníka řízení po provedeném řízení jím vydané povolení změnit, popřípadě zrušit

a) dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro vydání povolení,

b) vyžadují-li to zájmy přírody a krajiny chráněné tímto zákonem, zejména vznikla-li nebo hrozí-li vážná ekologická újma.

c) nedodržuje-li oprávněný opětovně podmínky povoleni nebo povinnosti stanovené v něm orgánem ochrany přírody,

d) nevyužívá-li oprávněný povolení bez zvláštního důvodu po dobu delší dvou let,

e) dochází-li při činnosti vykonávané na základě povolení k porušování ustanovení tohoto zákona nebo k podstatnému poškozování jiných oprávněných zájmů v ochraně přírodního prostředí.

(2) Ministerstvo životního prostředí si může změnu či zrušení povolení vyhradit, jde-li o povolení nižšího orgánu ochrany přírody z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo e).

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro souhlasy a výjimky vydané podle tohoto zákona.

 

§ 85

Státní dozor v ochraně přírody

(1) (Okresní úřady) Orgány veřejné správy a správy dozírají, zda v obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a krajiny, dozírají na dodržování tohoto zákona a prováděcích předpisů a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad. Tyto orgány zejména dozírají, jak jsou dodržována vydaná rozhodnutí a (závazná stanoviska) jiná opatření na úseku ochrany přírody a krajiny, plněny povinnosti fyzických a právnických osob vyplývající z předpisů na ochranu přírody a krajiny, zajišťovány ochranné podmínky zvláště chráněných částí přírody a dodržována ochrana významných krajinných prvků, připravovány a naplňovány plány, projekty a opatření k obnově systému ekologické stability.

(2) Ministerstvo (životního prostředí) dozírá v rámci vrchního státního dozoru v ochraně přírody na to, jak kraje, (okresní úřady) správní úřady, správy, stráž přírody, fyzické i právnické osoby provádějí ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů. Ministerstvo životního prostředí dozírá zejména, jak jsou dodržována rozhodnutí a (závazná stanoviska orgánů ochrany přírody) jiná opatření správních úřadů, která se dotýkají zájmů chráněných tímto zákonem, jak jsou plněny povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, zpracovávány a zajišťovány plány péče o zvláště chráněná území a (záchranné programy rostlin a živočichů) programy péče o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, dodržovány podmínky ochrany národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Zjistí-li ministerstvo (životního prostředí) závady, uloží potřebná opatření k jejich odstranění.

(3) Zvláštní pozornost věnují orgány ochrany přírody dodržování podmínek ochrany evropsky významných lokalit (§ 3a písm. e)) a lokalit významných evropských druhů, zejména pak stavu přírody v územích zařazených do soustavy NATURA 2000. K organizaci, úkolům a náplni činnosti dozorových aktivit ministerstvo stanoví ve vyhlášce k tomuto zákonu podrobnější pravidla.

(4) Při výkonu dozoru se postupuje podle zvláštního zákona.42b)

 

ČÁST SEDMÁ

ODPOVĚDNOST NA ÚSEKU OCHRANY PŘÍRODY

§ 86

Odstranění následků neoprávněných zásahů

(1) Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody.

(2) Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byt' jen z části, následky nedovoleného jednání.

(3) (Uložením) Splněním povinnosti uvedení do původního stavu či provedením náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupek nebo protiprávní jednání či trestný čin.

Alternativa A:

     

  1. Při odstraňování staveb se postupuje podle stavebních předpisů.42c)

Alternativa B:

(4) Je-li na základě rozhodnutí, kterým je uložena povinnost uvést část přírody krajiny do původního stavu, nezbytné odstranit stavbu, nařídí stavební úřad odstranění stavby 42c) [HaM 12]

§ 87

Přestupky

(1) Orgán ochrany přírody (uloží) může uložit pokutu až do výše (5000 Kčs) 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že

a) nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území nebo nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu,

b) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin,

c) zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,

d) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,

e)nesplní (ohlašovací) oznamovací povinnost určenou tímto zákonem,

f)vykonává (činnost zakázanou) v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody činnost zakázanou nebo činnost, k níž je třeba souhlasu orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,

g) neprokáže předepsaným způsobem podle § 54 odst. 1 původ zvláště chráněné rostliny nebo živočicha (, nebo rostliny nebo živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv, popřípadě zvláštního právního předpisu,)

h)neprovede uloženou náhradní výsadbu dřevin podle § 9,

i)nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64,

j)nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 (odst. 1 .) ,

k)poškodí dřevinu rostoucí mimo les,

1) vysazuje či vysévá zvláště chráněné rostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy do přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody (§ 49 odst. 3 a § 50 odst. 6),

m) nesplní povinnost registrace zvláště chráněného živočicha nebo evidence chovné skupiny živočichů (§ 54 odst. 4 a 5),

n) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.

(2) Orgán ochrany přírody (uloží) může uložit pokutu ve výši do (10000 Kč) 20 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že

a) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,

(b) zničí zvláště chráněné rostliny zařazené do kategorie ohrožených bud' přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí,

(c) usmrcuje zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí nebo chytá zvláště chráněné živočichy,)

(d)) b) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,

(e)) c) (poškodí nebo bez povolení pokácí) zničí (§ 7) nebo nedovoleně pokácí (8) dřevinu rostoucí mimo les,

(f) d), provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody nebo provádí škodlivý zásah do části krajiny, u které probíhá řízení o registraci významného krajinného prvku,

(g)) e) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást,

(h)) f) sníží nebo změní (naruší) krajinný ráz nesplněním povinnosti podle § 12 odst. 2 ,

(i)) g) porušuje ustanovení (návštěvního) řádu národního parku (vydaného podle § 19) nebo chráněné krajinné oblasti (.) ,

(3) Orgán ochrany přírody (uloží) může uložit pokutu až do výše (50000 Kčs) 100 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že

a) poškodí (nebo)z zničí nebo nedovoleně pokácí památný strom nebo poškodí či zničí zvláště chráněné území či jeho část,

b) usmrtí zvláště chráněného živočicha (kriticky nebo silně ohroženého druhu) nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho životního prostředí ,

c) zničí zvláště chráněnou rostlinu (kriticky nebo silně ohroženého druhu) nebo způsobí její úhyn zásahem do jejího životního prostředí,

d) (pokácí bez povolení nebo závažně poškodí) závažně poškodí, zničí (§ 7) nebo nedovoleně pokácí (§ 8) skupinu dřevin rostoucích mimo les,

e) neuvede poškozenou část přírody chráněnou dle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě tohoto stavu podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,

f) nesplní povinnost (vlastníka či nájemce pozemku) zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 4,

g) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a živočichů podle § 5 odst. 3 ,

h) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovený podle § 5 odst. 1 nebo § 66,

i) (nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné druhy; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu, 4a) toto ustanovení se nepoužije,) nedovoleně má u sebe, prodává, přepravuje za účelem prodeje, vyměňuje, chová, pěstuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny zvláště chráněné rostliny živočichy (§ 49 odst. 1 a § 50 odst. 1),

j) nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvláště chráněné nerosty,)

j) (k)) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch (§ 13),

k) (l)) (neplní podmínky výjimky udělené podle ~ 43 a 56 nebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,) neplní podmínky výjimkv, povolení nebo souhlasu vydaných podle tohoto zákona,

1) (m)) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,

m) (n))vykonává ve zvláště chráněném území činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas nebo jiné rozhodnutí orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu nebo jiného rozhodnutí (.) ,

n) v rozporu s tímto zákonem rozšiřuje do přírody cizokrajné druhy rostlin či živočichů nebo křížence či způsobí při jejich povoleném rozšiřování poškození přírodních stanovišť nebo poškození živočichů nebo rostlin v oblasti jejich přirozeného výskytu (§ 5 odst. 4 a 5),

o) neplní opatření uložená orgánem ochran~přírody proti výskytu a šíření invazních druhů (§ 5 odst. 6)

p) mění dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany zvláště chráněného území (§ 44 odst. 2).

(4) Přestupku se dopustí i fyzická osoba, která jednání, které je podle odstavců 1 až 3 označeno jako přestupek nebo je protiprávní dle § 88, jiné fyzické či právnické osobě přikáže, objedná, zadá či o něj požádá. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.

((4)) (5) Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlin a živočichů, dřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly spáchány ve zvláště chráněných územích.

((5)) (6) (Výnosy pokut uložených pověřeným obecním úřadem nebo okresním úřadem jsou příjmem rozpočtu orgánu, který pokutu uložil.) Výnosy pokut uložených pověřeným obecním úřadem nebo krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu toho úřadu, který pokutu uložil. Výnosy pokut uložených ministerstvem, správami a inspekcí se dělí způsobem upraveným zvláštním zákonem.7) Výnosy z pokut může obec užít jen pro zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny na území obce.

§ 88

(Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám
při výkonu podnikatelské činnosti)

Správní delikty fyzických osob při výkonu
podnikatelské činnosti a právnických osob

(1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše (500000 Kčs) 1 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že

a) poškodí součást přírody ve zvláště chráněném území, nedovoleně změní nebo ohrožuje jeho dochovaný stav,

b) poškodí (nebo zničí), zničí nebo nedovoleně pokácí památný strom,

c) poškodí (nebo zničí bez povolení) zničí (§ 7) nebo nedovoleně pokácí (§ 8) dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les

d) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin,

e) zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,

f) vykonává (činnost zakázanou) v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody činnost zakázanou nebo činnost, k níž je třeba souhlasu orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,

g) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,

h) nesplní (ohlašovací) oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nesplní povinnost náhradní výsadby podle § 9,

i) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody nebo provádí škodlivý zásah do části krajiny, u které probíhá řízení o registraci významného krajinného prvku,

j) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch,

k) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64 nebo porušuje ustanovení (návštěvního) řádu národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,

1) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást,

m) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,

n) neprokáže předepsaným způsobem podle § 54 původ zvláště chráněné rostliny nebo živočicha (, nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv, popřípadě zvláštního právního předpisu. 4a)

o) vysazuje či vysévá zvláště chráněné rostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy do přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody (§ 49 odst. 3 a § 50 odst. 6),

p) nesplní povinnost použít při budování nebo rekonstrukci nadzemního vedení vysokého napětí takové technické řešení, které brání usmrcování ptáků,

r) používá název "záchranná stanice" nebo název z něj odvozeny v rozporu s tímto zákonem,

s) nesplní povinnost registrace zvláště chráněného živočicha nebo evidence chovné skupiny živočichů (§ 54 odst. 4 a 5),

t) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.

(2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše (1 000000 Kčs) 2 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že

a)sníží nebo změní (naruši) krajinný ráz nesplněním povinností podle § 12 odst. 2,

b)závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,

c) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,

d) zničí jedince zvláště chráněného druhu rostlin bud' přímo nebo nedovoleným zásahem do jejich prostředí,

e) usmrcuje zvláště chráněné živočichy přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich prostředí,

f) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,

g) neuvede poškozenou část přírody chráněnou podle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,

h) nesplní povinnosti (vlastníka či nájemce pozemku) zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 4,

i) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadbytečnému úhynu rostlin a živočichů podle § 5 odst. 3, (nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvlášť chráněné nerosty,)

j) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovené podle § 5 odst. 1 nebo § 66,

k) (nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné druhy; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,) nedovoleně má u sebe, prodává, přepravuje za účelem prodeje, vyměňuje, chová, pěstuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny zvláště chráněné rostliny či živočichy (§ 49 odst. 1 a § 50 odst. 1),

1) (nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením nebo odcizením podle § 11,) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 2 nebo 3,

m) překročí nezbytně nutnou míru při poškozování obecně či zvláště chráněných částí přírody na územích sloužících zájmům obrany státu podle § 90 odst. 2,

n) vykonává ve zvláště chráněném území činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu (.),

o) neplní podmínky výjimky, povolení nebo souhlasu vydaných podle tohoto zákona,

p) v rozporu s tímto zákonem rozšiřuje do přírody cizokrajné druhy rostlin či živočichů nebo křížence či způsobí při jejich povoleném rozšiřování poškození přírodních stanovišť nebo poškození živočichů nebo rostlin v oblasti jejich přirozeného výskytu ( 5 odst. 4 a 5),

r) neplní opatření uložená orgánem ochrany přírody proti výskytu a šíření invazních druhů

s) mění dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany zvláště chráněného území (§ 44 odst. 2).

(3) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč současně i té právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že jednání, které je dle odstavce 1 nebo 2 protiprávní nebo je dle § 87 označeno jako přestupek, přikáže, objedná, zadá či o ně požádá.

(4) Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlin a živočichů, dřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly spáchány ve zvláště chráněných územích.

((3)) (5) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání a k rozsahu hrozící nebo způsobené ekologické újmy ochraně přírody a krajiny.

((4)) (6) Pokutu podle odstavců 1 a 2 lze uložit nejpozději do tří let ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

((5)) (7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

((6)) (8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje orgán ochrany přírody při projednávání správních deliktů fyzických osob při výkonu podnikatelské činnosti a právnických osob přiměřeně podle zákona o přestupcích 42d). Uložením pokuty právnické osobě zůstává nedotčena její odpovědnost, případně odpovědnost jejích pracovníků podle zvláštních předpisů.

((7)) (9) (Výnosy pokut uložených pověřeným obecním úřadem nebo okresním úřadem jsou příjmem rozpočtu orgánu, který pokutu uložil.) Výnosy pokut uložených pověřeným obecním úřadem nebo krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu toho úřadu, který pokutu uložil. Výnosy pokut uložených ministerstvem, správami a inspekcí se dělí způsobem upraveným zvláštním zákonem.7) Výnosy z pokut může obec užít jen pro zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny v obci.

§ 89

Odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů

( 1 ) Orgán ochrany přírody může nedovoleně držené jedince zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů odebrat. Odebrat může i jedince zvláště chráněných rostlin a živočichů nebo rostlin a živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv, pokud držitel takového jedince neprokáže jeho původ podle § 54 odst. 1 (nebo je-li obchod s nimi omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv). V případě odebrání na základě zvláštního předpisu 4a) se toto ustanovení nepoužije.

(2) Písemné rozhodnutí o odebrání podle odstavce 1 musí orgán ochrany přírody vydat nejpozději do 15 dnů ode dne odebrání (, jinak je odebrání neplatné).

(3) Vlastníkem odebrané věci se stává stát. Podrobnosti může stanovit ministerstvo životního. prostředí obecně závazným právním předpisem.

(4) V případě, že orgán ochrany přírody neudělí pro držení jedince zvláště chráněných druhů živočichů získaných nálezem či přírůstkem v rámci povoleného chovu výjimku podle § 56, je povinen takového jedince od držitele odebrat a zajistit další péči o něj a jeho ochranu.

(5) Při řízení o odebrání nedovoleně držených jedinců se nepoužijí ustanovení § 70 a § 71 tohoto zákona.

 

ČÁST OSMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 90

Ustanovení společná

( 1 ) Obecné předpisy o správním řízení 43) se nevztahují na řízení podle (§ 6, § 11 odst. 3,) § 3 písm. c), § 3 písm. p), § 3a odst. 1 písm i), § 3a odst 1 písm j), § 17, (18,) 19, 24, 26a, 27, 38, 40, § 45, § 45a odst. 3, (§ 46 odst. 2,) [M13] § 52 (, 53), § 54 odst. 4, 5 a 9 a 69 tohoto zákona. Odkladný účinek odvolání je vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení přechodně chráněné plochy podle § 13, omezení a zastavení činnosti podle § 66, přezkoumání opatření strážce podle § 81 odst. 9 a odebrání jedince zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 89.

(2) Na území (sloužící zájmům obrany státu 41)) vojenských újezdů a dále na pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává Ministerstvo obrany, a na pozemky, stavby a další objekty, které určí vláda a které mají strategický význam nebo jej mohou mít za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu 26) se na činnosti konané v přímé souvislosti s obranou státu nevztahují ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 6, 8, 12, § 40 odst. 4, § 49 odst. l, § 63, § 68 odst. 3 a § 70 tohoto zákona. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.

(3) Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů 44) lze povinnosti podle § 10 (,) odst. 2 a § 1 1 odst. 1 a 2 (a § 51 odst. 2) uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické činnosti podle zvláštního předpisu.45)

(4) Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy vydané k jeho provedení jsou zvláštními předpisy ve vztahu k předpisům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství, ochraně zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství.46)

(5) Státní přírodní rezervace vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, se převádějí do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33), národních přírodních památek (§ 35) nebo přírodních památek (§ 36). Kategorizaci těchto území stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(6) Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy vyhlášené podle § 5 zákona č. 40/1956 Sb. se vyhlašují za národní přírodní památky či přírodní památky (§ 35 a 36). Kategorizaci těchto území stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(7) Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují za přírodní památky (§ 36), pokud nebudou zařazeny do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33) nebo národních přírodních památek (§ 35) ministerstvem životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(8) Stromy a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. za chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky se tímto prohlašují památnými stromy (§ 46).

(9) Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25).

(10) Oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy okresních národních výborů47) se tímto prohlašují za přírodní parky (§ 12).

(11) Dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného podle dřívějších předpisů před účinností tohoto zákona ústředním orgánem státní správy, jež přešlo do kategorie přírodní rezervace nebo přírodní památka, může Ministerstvo životního prostřed) zrušit obecně závazným právním předpisem v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem v přenesené působnosti nebo správou podle tohoto zákona, nebo za podmínek stanovených v § 45.

(12) Náhrady podle § 5 odst 6, § 13 odst. 2, § 39 odst. 2 a § 58 odst. 2 se poskytují ze státního rozpočtu Nárok je třeba uplatnit u příslušného orgánu ochrany přírody do tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na základě kterého nárok na náhradu vznikl, jinak zaniká. Nevyplatí-li orgán ochrany přírody náhradu do šesti měsíců ode dne uplatnění nároku, může osoba, které nárok vznikl, podat žalobu u soudu.

§ 91

Ustanovení přechodné

Státní správu lesního hospodářství nad vojenskými lesy48) na území Národního parku Šumava, u kterých již pominuly důvody jejich prohlášení za vojenské lesy, vykonává Správa národního parku Šumava v rozsahu podle § 78 odst. 4.

§ 92

Ustanovení zrušovací

Zrušují se:

1. zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 137/1982 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb. a zákona ČNR č. 65/1986 Sb.,

2. § 2 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky,

3. § 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany,

4. § 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany,

5. § 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany,

6. vyhláška č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty těchto stromů,

7. vyhláška č. 131/1957 Ú. 1., o dobrovolných pracovnících státní ochrany přírody (konzervátorech a zpravodajích),

8. vyhláška č. 228/1959 Ú. l., o evidenci chráněných částí přírody a o náhradě za majetkovou újmu vzniklou z omezení stanovených podmínkami ochrany.

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.

Poznámky pod čarou:

l ) (Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích) Čl. 1 písm. c) Směrnice 92/43/EHS.

1a) Zákon ČNR č 284/1991 Sb , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

1b) § 8 a násl. a § 32 a násl. zákona č 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

lc) Zákon č 289/1995 Sb , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

1d) Zákon č 138/1973 Sb , o vodách (vodní zákony, ve znění pozdějších předpisů.

1e) Zákon č 360/1992 Sb , o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

(2) § 2 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.)

3) (§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.) 32 odst. 2, 3 a 9 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

4) Např. (zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.,) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění (zákona č. 96/1977 Sb. a zákona č. 143/1991 Sb.) pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

4b) Zákon č 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) (Zákon č. 61/1964 Sb. Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu č. 61/1964 Sb. Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.) 76

Např. § 55 a násl., § 71, § 88 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, § 9 a 10 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů.

6) Např. § 34 odst. 1 písm. b) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), (zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon)) zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, (zákon č. 61/1964 Sb.) zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

     

  1. Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.

     

  1. § 27 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.)

9) například § 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). (Výnos č. 7 Českého báňského úřadu ze dne 18.8.1987, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při pracích ke zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k jejich udržování v bezpečném stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.).) Vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.

9a) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9b) § 2 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9c) 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

9d) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

9e) § 6 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.

9f) § 2 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

9g) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 23/1962 Sb. Zákon č. 102/1963 Sb.

10a) Např. § 29 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

11) (Zákon č. 61/1977 Sb. Zákon ČNR č. 96/1977 Sb.) § 6, 7, 8 a 9 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

12) (§ 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.)

§ 32 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

13) Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

14) § 10 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

14a) § 13 odst. l zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

l4b) § 24 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

l4c) § 9 odst. l zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.

14d) § 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

14e) § 24 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. 14f) § 25 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

15) Např. (zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 33/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění zákon č. 124/1976 Sb.)) zákon č. 289/1995 Sb.,. zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.

 

15a) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

(16) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 157/1983 Sb. Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb. Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii. Zákon ČNR č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.) 17) Zákon č. 50/1976 Sb.

17a) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

     

  1. § 8 až (10) 9 zákona č. 138/1973 Sb.

19)(§ 13 zákona č. 138/1973 Sb.) Zákon č. 244/1992 Sb., (M14) posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

19a) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

19b) Např. úřad příslušný podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

19c) Např. zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky

20) (Např. zákon č. 87/1987 Sb.) Např. zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.246/1992 Sb.. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.

21) (Např. zákon č. 23/1962 Sb.. zákon č. 102/1963 Sb.. zákon č. 61 !1964 Sb.. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon). ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.) Např. zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými i zvláště chráněnými živočichy.

 

22) Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

22a) Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

23) (Zákon č. 53/1966 Sb.) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

     

  1. § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.

     

  2. 109 až 1 16 zákona č. 50/1976 Sb.

26) (Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.) Zákon č. 222/1999 Sb.

27) (Zákon č. 13.5/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb. (úplné znění č. 55/1984 Sb.).) § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

28) (Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD.) Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon (M15) č. 2/1993 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

29) § 127a občanského zákoníku.

30) (Např. zákon č. 135/1961 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).) Např zákon č 12/1997 Sb , o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

31) Např. § 16 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb.

     

  1. Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.

     

  2. Zákon č. 17/1992 Sb.

34) § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

35) § 14 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

     

  1. (Zákon č. 102/1971 Sb., ve znění zákona č. 43/1976 Sb. a zákona č. 383/1990 Sb.)Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

36a) Zákon č. 123/1998 Sb:, o právu na informace o životním prostředí, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

36b) Zákon č. 359/1992 Sb , o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

37) Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.

(38) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

39) Zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona ČNR č. 439/1991 Sb.)

38) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

39) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

39a) § 32 zákona č 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

40) (Zákon č. 96/1977 Sb.Zákon č. 23/1962 Sb. Zákon č. 102/1963 Sb.Zákon č. 53/1966 Sb.) § 2 zákona č. 161/1999 Sb. , kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

40a) § 64 odst . 2 zákona č 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

40b) Zákon č 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. Zákon č 334/1992 Sb , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

41) (Zákon č. 169/1949 Sb. Zákon č. 40/1961 Sb.. o obraně státu.) Zákon č 119/1992 Sb ; o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

42) § 13 odst. 2, § 45, 46, 84 42a) 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

42a) Např § 17 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

42b) Zákon ČNR č 552/1991 Sb. , o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

42c) § 88 a násl. zákona č 50/1976 Sb , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

42d) Zákon č 200/1990 Sb. , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

43) Zákon č. 71/1967 Sb.

44) § 11 zákona č. 44/1988 Sb.

45) § 15 až 19 zákona č. 44/1988 Sb. Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

46) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb.

47) § 24a zákona ČNR č. 67/1969 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).

48) § 25 zákona č. 61/1977 Sb.

Příloha k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb.

Seznam národních parků a chráněných krajinných oblastí
v České republice k ustanovení § 78 odst. 1 a 2 zákona

l. Název území 2. Zřizovací právní předpis 3. Sídlo správy

Národní park Šumava, nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb., Vimperk

Národní park Podyjí, nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb. Znojmo

Krkonošský národní park, nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb. Vrchlabí

Národní park České Švýcarsko, zákon č. 161/1999 Sb. Krásná Lípa

Chráněné krajinné oblasti:

Beskydy, výnos MK ČSR č.j. 5373/1973, Rožnov p. Radhoštěm

Bílé Karpaty, výnos MK ČSR č.j. 17644/1980, Luhačovice

Blaník, výnos MK ČSR č.j. 17332/1981, Louňovice p. Bl.

Blanský les, vyhláška MK ČSR č. 197/1989 Sb., Český Krumlov

Broumovsko, vyhláška MŽP ČR č.j. 157/1991, Police nad Metují

České Středohoří, výnos MK ČSR č.j. 6883/1976, Litoměřice

Český kras, výnos MK ČSR č.j. 4947/1972, Karlštejn

Český ráj, výnos MK č.j. 70261/1954, Turnov

Jeseníky, výnos MK ČSR č.j. 9886/1969, Malá Morávka

Jizerské hory, výnos MK ČSR č.j. 13853/1967, Liberec

Kokořínsko, výnos MK ČSR č.j. 6070/1976, Mělník

Křivoklátsko, výnos MK ČSR č.j. 21973/1978, Křivoklát

Labské pískovce, výnos MK ČSR č.j. 4946/1972, Děčín

Litovelské Pomoraví, vyhláška MŽP ČR č. 464/1990 Sb., Olomouc

Lužické hory, výnos MK ČSR č.j. 6227/1975, Jablonné v P.

Moravský kras, výnos MŠK č.j. 18001/1955, Blansko

Orlické hory, výnos MK ČSR č.j. 16369/1969, Rychnov nad K.

Pálava, výnos MK ČSR č.j. 5790/1976, Mikulov

Poodří, vyhláška MŽP ČR č. 155/1991 Sb., Ostrava

Slavkovský les, výnos MK ČSR č.j. 7657/1974, Mariánské Lázně

Šumava, výnos MK č.j. 53855/1963, novelizace výnosem MK ČSR č.j. 5954/1975, Vimperk

Třeboňsko, výnos MK ČSR č.j. 22737/1979, Třeboň

Žd'árské vrchy, výnos MK ČSR č.j. 8908/1970, Žďár nad Sázavou

Železné hory, vyhláška MŽP ČR č. 156/1991 Sb., Nasavrky

Přechodné ustanovení zákona, kterým se bude měnit zákon č. 114/1992 Sb.

(1) Výjimky povolení, souhlasy a stanoviska vydaná podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb. před účinností tohoto zákona, která jsou platná ke dni účinnosti tohoto zákona, nahrazují výjimky, povolení a souhlasy vydávané v téže věci podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb. od účinnosti tohoto zákona.

(2) Významné krajinné prvky registrované před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za registrované podle tohoto zákona.

(3) Do okamžiku vstupu České republiky do Evropské unie se ustanovení § 54 odst l, § 87 odst 1 písm. g) a § 88 odst. 1 písm. n) vztahuje i na živočichy, kteří jsou ohroženi na přežití mezinárodním obchodem a jejichž dovoz a vývoz je z tohoto důvodu omezen 4a)

(3) Inventarizaci zvláště chráněných území, která byla zřízena před nabytím účinnosti tohoto zákona, zajistí příslušné orgány ochrany přírody nejpozději do 6 let nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Vyhlášení, změny nebo zrušení zvláště chráněných území či památných stromů a vydání správních aktů, které se přímo týkají zvláště chráněného území, zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů nebo památného stromu (§ 42a odst. 5), ke kterým došlo před účinností tohoto zákona, oznámí orgány ochrany přírody příslušnému katastrálnímu úřadu a organizační složce státu pověřené správou ústředního seznamu nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Příslušnost hospodařit s nezastavěnými pozemky ve vlastnictví státu na území první zóny chráněných krajinných oblastí a na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a jejich ochranných pásem přechází uplynutím jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona na Správu zvláště chráněných území.

(6)Tomu, kdo drží nebo chová či pěstuje ve své péči živočicha nebo rostlinu zvláště chráněného druhu na základě výjimky udělené orgánem ochrany přírody před účinností tohoto zákona, je dovoleno tohoto živočicha nebo rostlinu držet, chovat či pěstovat i po nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i po skončení platnosti časově omezené výjimky Jedná-li se o živočicha druhu podléhajícího registraci (§ 54 odst. 4), je ho vlastník povinen nezaměnitelně označit a do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona přihlásit k registraci.

(7) Právo hospodaření k vodním tokům, vodním plochám a nezastavěným pozemkům ve státním vlastnictví, které jsou na území prvních a druhých zón národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek, převedou právnické osoby hospodařící s těmito pozemky na příslušnou správu národního parku nebo Správu do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek.

(8) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Ustanovení o účinnosti do zákona, kterým se bude měnit zákon č. 114/1992 Sb.

Ustanovení § 3a, § 3b, § 43 odst. 2 a 3, § 45 odst. 3, § 45a, § 45b, § 45c, § 48 odst. 3 a 6, § 67 odst. 5, § 72 odst. 4, § 72a odst. 2, § 79 odst. 2 písm. f) a § 85 odst. 3 nabývají účinnosti dnem vstupu České republiky do Evropské unie.